Vyhledávání



Bitvy 1. sv. války - bitva u Gorlice

Kdy: 2. 5. 1915

Kde: město Gorlice v tehdejší haliči, dnes v Polsku

Kdo: tzv. centrální (ústřední) mocnosti (Německá říše, Rakousko-Uhersko, Bulharsko, Osmanská říše) X státy Dohody (Velká Británie. Francie, Itálie, USA, Rusko)

přesněji rakousko-uherské a německé vojsko pod velením generála von Mackensena X ruská armáda

Důvod: Jaro 1915 zastihlo rakousko-uherskou armádu v neutěšené situaci. 22. 3. 1915 kapitulovala od podzimu obléhaná pevnost Přemysl, což znamenalo ztrátu 150 000 zajatců. Dalších 600 000 rakousko-uherských vojáků bylo ztraceno v Karpatech.Množily se případy přeběhů a vzdávání se rakousko-uherských vojáků nepříteli, a to se dokonce celých jednotek najednou, jako třeba 3. 4. 1915 tří praporů pražského 28. pluku. Koncem května takto téměř zanikl mladoboleslavský 36. pěší pluk. Nebyla to však jen česká „specialita“, stejně se chovali i Němci a další. Horšila se také hospodářská situace v bojujících státech.

Průběh bitvy: Na východní frontu proti Rusku soustředily Rakousko-Uhersko a Německo značnou vojenskou sílu, německou 11. armádu o 10 divizích (přes 100 000 pěšáků, 3000 jezdců a 600 děl) a rakousko-uherskou 4. armádu, čímž dosáhly nad nepřítelem početní převahy (2x víc mužů, 3x víc kulometů, 5x víc děl). Bitva začala 1. 5. 1915 dělostřeleckou přípravou trvající 24 hodin, druhý den následoval útok na ruské zákopy. První průlom široký 16 km se podařil hned tohoto dne, zákopy nepřítele však byly většino prázdné, protože Rusové o ofenzívě věděli a včas se stáhli. Soustředěný útok rakousko-uherských a německých jednotek pokračoval i v dalších dnech, 7. 5. 1915 dosáhl ruského druhého obranného pásma a Rusové ustoupili až za řeky Stan a Dněstr. 3. 6. 1915 byla znovu získána pevnost Přemyšl pro Rakousko-Uhersko, 22. 6. 1915 padl Lvov a 26. 8. 1915 Brest

Důsledky: Celkem rakousko-uherské a německé vojsko postoupilo do konce srpna až o 500 km a Rusko ztratilo rozsáhlá území (Halič, Polsko, Litvu celé, Lotyšsko a Bílou Rus částečně). ). Zároveň však v tomto období, 23. 5. 1915, otevřela proti Rakousku-Uhersku a jeho spojencům novou frontu Itálie, a to v Alpách a na pobřeží Jadranu.

Zajímavost: Do tohoto konfliktu, jako do již mnoha předchozích, se zapojili Češi na obou stranách, na ruské straně jako tzv. Česká družina, která se specializovala především na průzkumné operace. I když její příslušníci svým velitelům správně hlásili přítomnost německých vojsk u Gorlice a postup příprav na ofenzívu, ruské velení nevzalo tyto informace v potaz a hlavní úder očekávalo z jiného směru, na levém křídle svého uskupení.

Po Gorlici byl na památku pojmenován největší sál na pražském Vyšehradě o rozměrech 330 m? a výšce 13 m.

 

Odjezd na frontu

Zdroj: Jitka Lenková, Václav Pavlík: Nejdůležitější bitvy našich dějin, Alpress 2007

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka