Vyhledávání



Slavné bitvy čs. legií - bitva u Zvolenu

Kdy: 10. – 13. 6. 1919

Historické období: počátky vzniku samostatného čs. státu

Kde: Zvolen, dnešní SR

Kdo: Československo X Maďarská republika rad

přesněji čs. armáda X maďarské revoluční (rudoarmějské) oddíly

Důvod: Po skončení 1. světové války a zániku Rakousko-Uherska bylo zapotřebí určit hranice mezi nově vzniklými státy a v polovině února 1919 se podařilo Československu diplomatickými jednáními posunout svoji hranici až na úroveň dnešní hranice mezi Slovenskem a Maďarskem. Toto území bylo ovšem zapotřebí obsadit i vojensky.V Maďarsku se mezitím, 22. 3. 1919, dostali k moci bolševici a vyhlásili Maďarskou republiku rad, kromě jiného s cílem obnovit Maďarsko v předválečných hranicích a připojit se k SSSR. Maďarské revoluční oddíly poměrně snadno dosáhly Slovenska, a v Prešově byla vyhlášena Slovenská republika rad. Dalším úkolem maďarského vojska bylo zaútočit na Zvolen a obklíčit tak čs. jednotky na východě Slovenska

Průběh bitvy: Ke slovu se v této kritické chvíli dostala nově utvořená čs. 2. pěší divize, od 4. 6. 1919 pod velením zkušeného plukovníka Československých legií ve Francii a veterána Cizinecké legie Josefa Šnejdárka. Jedna část této divize, 2. pěší brigáda na levém křídle, zahájila 10. 6. 1919 klamný útok ve směru na Zvolen, pravé křídlo téhož dne odpoledne dobylo Banskou Štiavnici. Protože se divizi dařilo úspěšně odvracet maďarské protiútoky, rozhodl se plukovník Šnejdárek 13. 6. 1919 zaútočit obchvatem na Zvolen, kam první čs. vojáci vstoupil kolem poledne. Následoval ústup nepřítele a čs. divize postoupila asi o 10 km až k řece Hron. V maďarské linii se zároveň objevil několik desítek kilometrů široký průlom bez vojska. Plukovník Šnejdárek ho využil a začal úspěšně postupovat směrem k maďarskému týlu na Levice a zároveň na Lučenec. Maďarské vojsko se postupně vyčerpalo a pod hrozbou generálního útoku 25. 6. 1919 směrem k dolnímu toku Hronu souhlasilo maďarské velení s ústupem na demarkační linii z února 1919 a uzavřelo příměří.

Důsledky: V tzv. „válce o Slovensko padlo na 800 Čechů a 3000 jich bylo raněno. Za tuto cenu Československo udrželo svůj územní zisk vyjednaný v únoru 1919 a součástí budoucího Slovenska tak staly i čistě maďarské okresy. Krach Slovenské sovětské republiky pro bolševický SSSR znamenal konec ambic na průnik za karpatské průsmyky a „vývoz revoluce“ do středu Evropy. Další taková příležitost se SSSR naskytla až při novém rozdělování sfér vlivu mezi Spojenci během 2. světové války. Tu také SSSR plně využil 28. 2. 1948, kdy moc v Československu na dlouhých 41 let získali komunisté.

Zajímavost: Svůj dnešní název získalo Slovensko právě v tomto období, kdy bylo obsazeno čs. jednotkami. Do té doby se oficiálně nazývalo Félvidék.

 

Generál Šnejdárek před kostelem sv. Alžběty ve Zvoleně v roce 1919

Zdroj: Jitka Lenková, Václav Pavlík: Nejdůležitější bitvy našich dějin, Alpress 2007

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka