Vyhledávání



Jak se vlčí mák stal symbolem veteránů

Tradice vlčího máku jako symbolu veteránů sahá do období těsně po 1. světové válce. Jako reakce na do té doby nebývalé válečné utrpení se objevila snaha nějakým způsobem tyto události připomenout, najít pro ně nějaké symbolické vyjádření. Nejdříve se tímto symbolem měl stát květ rudé růže, později modré chrpy, které vykvétaly na „válečných polích“; nejpůsobivější však byly oceány rudých vlčích máků doslova zaplavující někdejší bojiště. Je to způsobeno tím, že z jedné makovice vlčího máku může vypadnout až 20 000 semínek, která však nevyklíčí hned. K tomu potřebují, aby se s nimi půda doslova převrátila a přeryla – přesně jako na válečných polích (a také hrobech). Tohoto úkazu si povšimli například již pamětníci napoleonských válek.

Druhým důvodem, proč vybrat právě vlčí mák, se stala báseň „ Na flanderských polích“ (celý text viz http://obeclegionarska.cz/index.php?mid=4&aid=180), kterou napsal kanadský lékař John McCrae sloužící v tzv. Advanced Dressing Station ve frontové linii, tedy na stanici první pomoci, nedaleko Ypres. Jeho přítel, A. Helmer si na začátku května 1915 jeden večer napsal do deníku: „Noc je klidná, snad se mi podaří chvíli spát..." Příští ráno ho německá mina rozmetala na padrť, takže když ho kamarád McCrae chtěl pohřbít, musel jeho tělo doslova a do písmene sesbírat po kouskách ze země a dát do jednoho z pytlů, které se plnily piskem a používaly při opevnění parapetu v zákopech. Helmerovy ostatky byly pohřbeny právě nedaleko té Advanced Dressing Station, kde sloužil John McCrae, na vojenském hřbitově Essex Farm. A jako by to nestačilo, za pár dní byl Helmerův hrob vyhozen do vzduchu německým dělostřelectvem, takže z něj nezbylo nic, jen jeho jméno na Meninské bráně v Ypres (podrobněji o Meninské bráně viz http://obeclegionarska.cz/dokumentace.php?mid=2&aid=145).
Johna McCrae tato otřesná událost inspirovala k napsání snad nejslavnější básně z 1. světové války „Na flanderských polích“. On sám sice její text původně zahodil, ale někomu se zalíbila natolik, že ji strčil ji do kapsy a poslal týdeníku Punch. Ten ji uveřejnil na Vánoce 1915. Stala se okamžitým symbolem té krvavé války, zrovna tak jako vlčí máky. John McCrae sám zemřel v lednu 1918 ve Francii naprosto vyčerpaný válkou na zápal plic a je pohřben ve Wimereux u Boulogne.

John Mc Crae


Symbolu vlčího máku se později chopil polní maršál Douglas Haig, velmi kontroverzní postava 1. světové války. Poté, co, eufemisticky řečeno, poněkud problematicky vedl krvavou bitvu u Passchendaele (vesnička asi 12 km severně od Ypres), se mu začalo říkat „řezník" Haig. Ve tříměsíční bitvě zahájené v červenci 1917, která měla původně trvat jen tři týdny, padlo na 500 000 vojáků. Jejím jediným výsledkem bylo to, že při jarní ofenzívě roku 1918 byla rozbombardovaná měsíční krajina mezi Ypres a Passchendaele německými vojsky dobyta nazpět.
Polní maršál Haig založil po válce na jihu Anglie továrnu, kde pracovali jenom váleční veteráni a vyráběli v ní památeční vlčí máky. Továrna tam stojí dodnes a stále v ni pracuje 47 veteránů, ovšem většina výroby je již zmechanizovaná. Kromě květů vlčích máků se tam vyrábějí i věnce, odznaky a pamětní dřevěné křížky (a také hvězdy Davidovy a muslimské půlměsíce), rovněž ozdobené vlčím mákem. Ten se zároveň stal symbolem nejúspěšnějšího charitativního projektu Poppy Appeal (Výzva vlčího maku) organizovaného britskou veteránskou organizací Royal British Legion (http://www.britishlegion.org.uk/). Jejím cílem je podporovat válečné veterány a projekty s nimi související. Patronkou Royal British Legion (RBL) je sama královna.
Největší akce pořádané RLB spadají právě do období kolem Dne veteránů, tedy 11. listopadu. Vloni například RBL nabídla ke koupi stylizované papírové vlčí máky (v ceně 10 liber/ks), na které bylo možné napsat jméno někoho padlého či své přání. Květy se potom připevnily na dřevěné „stonky“ a doslova a do písmene se zasadily do travnatých ochozů kolem Meninské brány. Bylo to naprosto nádherné a svým způsobem zároveň otřesné, když si člověk uvědomí, že těch asi 50 000 (!) papírových vlčích máků představuje přibližně stejně tolik jmen vojáků padlých v Yperské kapse, kolik jich je vytesáno do zdí Meninské brány, tedy těch, kteří nemají žádný známý hrob.

 


Celoročně je potom možné přispět do kasiček Royal British Legion umístěných v různých obchodech. Je třeba konstatovat, že akce RBL mívají tradičně velký ohlas: například v Ypres, v městečku s 25 000 obyvateli, se v kasičkách RBL za loňský rok nashromáždilo na 16 000 euro, převážně z rukou britských poutníků na válečná pole. Na „Výzvu vlčího máku“ začínají reagovat i příslušníci dalších národů tak, jak se postupně dostává ve větší známost. Vlčí máky se tak letos objevily i na klopách veteránů, představitelů našeho politického dění a televizních zpravodajů.



Text: Milena Kolaříková

Foto: http://www.britishlegion.org.uk/, http://www.awm.gov.au/



 

 

 

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka