Vyhledávání



Pátráme po hrobech našich legionářů

Československá obec legionářská byla v roce 2010 pozvána na mezinárodní vojensko-historický festival na téma Občanské války na Urale, který se konal ve dnech 27. – 29. srpna na stanici Kyn v Lysvenském okrese Permského kraje. Statutární orgán ČsOL pozvání přijal, neboť účast na tomto festivalu byla v souladu se schváleným plánem práce ČsOL v rámci projektu Legie 100. Navíc v oblasti Permského kraje dosud nebyla ze strany MO vytipována místa pro stavbu památníků našich vojáků, a také zde byla možnost navázat vztahy s místními historiky.   

Delegaci na konferenci vedl místopředseda ČsOL bratr Jindřich Sitta s tiskovým tajemníkem a v rámci projektu Legie 100 byla sestavena tříčlenná skupina, která se rozhodla při cestě na festival zmapovat část území, kde v roce 1918 bojovali a umírali naši legionáři. V této etapě tak byla monitorována nejvýznamnější místa na magistrále v úseku Penza – Čeljabinsk a část Uralu v Jekatěrinburské a Permské oblasti.

Expedice byla zahájena 21. srpna 2010 a pokračovala i po vojensko-historickém festivalu do 30. 8 .2010. Byla navštívena následující místa spjatá s životem našich legionářů jako Moskva, Penza, Syzraň, Alexandrovský (Okťjabrský) most, Lipjagi ( Novokujbyševsk), Samara, Aksakovo, Belebej, Zlatoust, Miass, Čeljabinsk, Nižní Tagil, Jekatěrinburg, Lysva, stanice Kyn, Závod Kyn, Kungur a Perm. 

I zde leží Češi.

Skupina v první části cesty navázala na poznatky expedice bratrů Kuxe a Dorina z jednoty ČsOL Brno II z roku 2008 a na informace a materiály, které jí poskytl odbor válečných hrobů Ministerstva obrany ČR. Pro úspěch pátrání měly velký význam i vlastní příprava před odjezdem čerpající z historických legionářských knih a pamětí z let 1920-1938, z dobových map a dokumentů, z internetových vyhledávačů, ze současných článků a knih a informace získané během cesty od ruských historiků a členů klubů vojenské historie.

S využitím materiálů MO, legionářské literatury a vlastním pátráním bylo nalezeno a poměrně přesně identifikováno sedm hrobů našich legionářů, a to u pravoslavného kostela v Ruských Lipjagách, u cihelny mezi Ruskými Lipjagami a stanicí Lipjagi, v Novokujbyševsku na starém pravoslavném hřbitově, na pravoslavném hřbitově v Miassích, v Kynovském závodě a  na starém hřbitově v Kunguru (dvě mohyly) .

Cihelna v Ruských Lipjagách

V Lipjagách přijela i televize

V Novokujbyševsku bylo identifikováno místo, kde bylo centrum obrany a kde byl nejpravděpodobněji raněn por. Gayer.

Noviny v Novokujbyševsku

S orgány místní samosprávy skupina předjednala možné postavení šesti pomníků našim legionářům. Při společném jednání byla vytipována místa na možné postavení pomníků připomínajících přítomnost našich vojáků v místě a okolí včetně připomenutí všech padlých v příslušné oblasti. Návrhy budou předloženy komisi projektu Legie 100 a MO k rozhodnutí a následnému odeslání žádosti ruské straně. Jedná se o místa ve městě Novokujbyševsk (Lipjagi), ve městě Belebej, na stanici Aksakovo, na stanici Kyn, ve městě Kungur a na stanici Kordon.            

Nádraží v Aksakovu zůstalo stejné.

Současně bylo s orgány místní samosprávy předjednáno i možné osazení sedmi pomníčků na hrobech našich legionářů. Jedná se o místa na pravoslavném kostele ve vesnici Ruské Lipjagi, na společném hrobě u cihelny mezi Ruskými Lipjagami a Lipjagami, na starém hřbitově v Lipjagách ( Novokujbyševsku), na starém hřbitově ve městě Belebej, na závodě Kyn a  na dvou hromadných hrobech na hřbitově ve městě Kungur.

S otcem Dimitrijem v Novokujbyševsku

Na základě studia historických materiálů, výsledků předcházející expedice ČsOL a vlastním terénním průzkumem byly vytipovány dvě desítky míst, kde by měly být postaveny památníky či osazeny pamětní desky. Vytipovaná místa budou předložena komisi projektu Legie 100 a MO k rozhodnutí a následně k projednání s místní samosprávou. Jsou to města Aksakovo, Zlatoust, Věrch-Něvjansk, Gorbunovo u Nižního Tagilu, Perm (velitelství gen. Gajdy), Serdobsk-Rtiševo, Nikulino, Batraky, Alexandrovský most, Obšarovka, Majtuga, Vasiljevka, Bezenčuk, Ufa, Miňary, Kuzino, Sarga, Šamary, Šumicha a Rozjezd 61.

V permském muzeu na Gajdu nezapomněli.

Skupina na základě podkladů z odboru mimorezortní péče MO navštívila též místa, kde budou v letošním roce postaveny památníky. Ve městě Čeljabinsk je původní hřbitov zastavěn budovami, ale vybraný náhradní prostor je důstojný a upravený a lze předpokládat,   bude památník zde realizován v dohledné době. Ve městě Samara je situace opačná. Daný prostor je velmi zanedbaný a špinavý a nedaleký závod, kde se nacházel původní hřbitov, je uzavřen. Park, kde by měl stát památník, navštěvují osoby závislé na drogách a alkoholu, kteří zde zanechávají, injekční stříkačky, prázdné láhve a další odpadky. Dle informací od našich ruských kontaktů bude postavení památníků v Samaře ztěžovat i místní samospráva, která této myšlence není příliš nakloněna, což se ale může změnit při podzimních volbách.

Dočkáme se v Samaře památníku?

 Ve dnech 27. – 29. srpna se konal na stanici Kyn mezinárodní vojensko-historický festival. Jeho součástí byly pietní akty u pomníků padlých v občanské válce, vojensko-historická rekonstrukce bojů z té doby a odhalení pamětní desky Sibiřské armádě a Československému sboru a mezinárodní historická konference na téma Občanské války na Urale. Poprvé v Rusku zde došlo k odhalení pamětní desky našim vojákům, které bylo iniciováno a provedeno z ruské strany.

Odhalení pamětní desky v Kynu

Na konferenci vystoupil bratr Sitta s informací o projektu Legie 100 a o stavu budování památníků našim legionářům. Bratr Panuš přispěl referátem o bojové cestě 3. československého střeleckého pluku „Jana Žižky z Trocnova“.

Historická konference v Kynu

Češi pochodují.

Prostřednictvím účasti na historickém festivalu jsme navázali kontakty s historiky a členy vojensko-historických klubů Permského kraje. Tyto kontakty nám pomůžou při hledání pamětních míst spjatých s životem našich legionářů, při projednávání výstavby památníků v orgánech místní samosprávy a při dalších návštěvách Ruské federace. Též bylo zahájeno jednání o možnosti vybudování turistické stezky po místech spjatých s historií našich legií v Lysvenském okrese a o zabezpečení návštěv Čechů zde. Zvláště důležité bylo navázání osobních kontaktů bratra místopředsedy ČsOL  Jindřicha Sitty s náměstkem ministra kultury Permské oblasti.

Ruská strana předpokládá opakování konference i v příštích letech, a to s větší účastí přednášejících z české strany a s instalací doprovodné výstavy o našich legiích, což by přineslo větší informovanost o působení našich jednotek v první světové a občanské válce v Rusku. 

V průběhu cesty uctila delegace ČsOL spolu se zástupcem našeho konzulátu Ing. Janem Krsem památku padlých legionářů u pomníku v Nižním Tagilu a s předsedou vojensko-historického klubu Gornij štít v Jekatěrinburku.

Památník v Jekatěrinburku

Oba památníky jsou nepoškozené  a jejich okolí  zůstává upravené. Naši zástupci s vedením závodu a muzea ve Věrchné Pyšmě uctili minutou ticha památku padlých ve Velké vlastenecké válce. Spolu s pravoslavným knězem uctila delegace ČsOL památku padlých legionářů z bitvy o Lipjagy.

Přivítání v muzeu

Tak jaký vůz Vám přistavíme?

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří přispěli k realizaci úspěšné mise, a to jak přímým účastníkům, tak i zabezpečujícím osobám jak u nás, tak i v Rusku. Bez obětavé pomoci otce Dimitrije z Ruských Lipjag, místostarostky a ředitele muzea města Kungur, permského historika docenta Nečajeva a především organizačního štábu festivalu v čele s ředitelem časopisu Retrospektiva Dimitrijem Lobanovem by nebylo dosaženo výše uvedených úspěchů.

Na hřbitově v Kurgunu

Velké uznání též patří společnosti Bílé dílo za finanční podporu zhotovení pamětní desky našim legionářům na nádraží Kyn. A nesmíme zapomenout na perfektní zabezpečení a podporu naší návštěvy od pracovníků našeho konzulátu v Jekatěrinburku, který již několik let v čele s generálním konzulem organizuje výstavbu našich pomníků na Sibiři.

Pamětní deska v Kynu

Text: Milan Mojžíš

Foto: Milan Mojžíš, archiv Milana Mojžíše

Text článku ve formátu word viz příloha

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka