Vyhledávání



Jak jsem se setkal s pražskými veterány…

Tak zaplněný Velký sál na ministerstvu obrany v Praze na Valech nepamatuji. Snad jen z dob, kdy se zde konala velitelská shromáždění, tehdy ovšem byla účast povinná a na rozkaz. Tentokrát však 4. setkání válečných veteránů žijících v Praze organizované u příležitosti Dne válečných veteránů zaplnilo tento sál skutečně do posledního místečka.

Dokonce došlo k tomu, že i místa v poslední řadě, obyčejně vyhrazená novinářům a organizátorům, byla obsazena a další židle bylo nutno na poslední chvíli přinášet z předsálí. Zrovna tam jsem zaslechl, že za takovou neobvyklou účast může pěkné počasí, které rozhodlo o tom, že váleční veteráni, většinou v požehnaném věku a s nejrůznějšími fyzickými potížemi, sem v tak hojném počtu přišli. S tím nemohu úplně souhlasit, neboť toho dopoledne, tedy 11. listopadu, když jsem se zúčastnil pietního aktu ke Dni válečných veteránů u Památníku v Praze na Vítkově, panovalo počasí, že by psa nevyhnal, a válečných veteránům, kteří zde pěkně vymrzli, mi bylo docela líto. A přitom právě část z nich se o několik hodin přesunula sem, na Valy.

Celkem se jich sešlo sto čtyřicet a troufám si tvrdit, že o vysokou účast se zasloužilo ne počasí, ale zejména organizátoři akce – KVV Praha a ČsOL – a snad nejvíce terénní pracovníci ČsOL, kteří mají veterány v hlavním městě na starost: Jakub Matulík, Marie Charvátová, Radomil Dočkal, Oldřich Axman, Karol Janoušek.

Nikoli náhodou realizátor projektu Péče ČsOL o válečné veterány v ČR v letech 2010–2011 Emil Cigánik, jinak sám dlouholetý terénní pracovník v Praze, zvláště jim poděkoval za jejich obětavou práci a zdůraznil, že z nastavené kvality práce při péči o veterány ani nadále nikdo nesleví, právě naopak. On sám za to ručí a kdokoli se na něj může obrátit s jakoukoli stížností. Stejně tak poděkoval za spolupráci v péči o veterány Krajskému vojenskému velitelství v Praze v čele s jeho ředitelem plk. Dušanem Mičicou, Odboru mimoresortní spolupráce Ministerstva obrany ČR, a také těm, kteří se o válečné veterány starají v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.

Ten nejslavnostnější a nejdojemnější okamžik však měl teprve přijít. Všichni přítomní veteráni totiž obdrželi pamětní list ředitele Krajského vojenského velitelství Praha u příležitosti Dne válečných veteránů, který každému z nich osobně předávali představitelé krajského vojenského velitelství a Československé obce legionářské, konkrétně její předseda Pavel Budinský a tajemník ČsOL Emil Cigánik, spolu s terénními pracovníky.

O tom, že nešlo o banálnost, mě přesvědčila malá příhoda z předsálí, když jeden z veteránů sháněl u obsluhy baru nějaké desky, kam by pamětní list mohl uložit – prý aby se mu cestou domů nepoškodil…

Krásnou tečkou za krásným setkáním bylo závěrečné pohoštění a také vystoupení folklorního souboru Ondráš a dechového kvintetu Ústřední hudby AČR.

Když jsem šel domů, začalo už svítit slunce. Snad se objevilo i v duších všech těch, kteří se této vzpomínkové akce 11. listopadu letošního roku zúčastnili…

Text a foto: Ladislav Lenk

 

 

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka