Vyhledávání



Národ, který si neváží své minulosti, nemůže být svobodný a šťastný

Vedení Československé obce legionářské se rozhodlo, že letos poprvé v Praze připomene občanům jednu z nejsmutnější událostí v dějinách našeho státu – okupaci nacistickým Německem v roce 1939.

 Pietní akt, který ČsOL zorganizovala u příležitosti 73. výročí této smutné události, se konal ve čtvrtek 15. března odpoledne u sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. Zúčastnili se ho zástupci ČsOL a ČSBS, váleční veteráni a také náhodně přítomní občané. Po položení květin se smuteční stuhou na schodiště pod sochou k přítomným promluvil 1. místopředseda ČsOL Jindřich Sitta.

Ten ve svém projevu mj. uvedl: „V dějinách našeho státu existuje jistě řada významných dat a výročí, jež si rádi připomínáme. Ale zároveň existují data a výročí, jež jsou navýsost smutná a tragická. K těm se nepochybně řadí 15. březen 1939. Den, kdy zbytky okleštěného československého státu okupovala nacistická vojska a začala hrůzná šestiletá poroba národa. Den, který zásadním způsobem a mnohdy tragicky zasáhl do osudů stovek tisíc občanů republiky. Den, který posléze vedl k odchodu tisíců statečných z vlasti, aby mohli v zahraničí bojovat za její osvobození. Den, který způsobil, že další tisíce občanů vedly zoufalý boj v domácím odboji. Den, který byl předzvěstí vyvraždění statisíců naprosto nevinných lidí v koncentračních táborech a na pochodech smrti. Den, který posléze v důsledku porážky nacistického Německa vedl k odsunu milionů sudetských Němců.

Scházíme se zde dnes proto, abychom si v tiché vzpomínce připomněli 73. výročí tohoto dne smutku. Scházíme se ale ne proto, abychom rozdmychávali nedorozumění či spory mezi našimi zeměmi – Českou republikou a Německem, dříve nepřáteli a dnes partnery, ale proto, abychom s pietou vzpomněli nespravedlivé smrti statisíců našich občanů. Scházíme se i proto, abychom s úctou připomněli hrdinství a vlastenecký duch našich statečných bojovníků za svobodu a abychom připomněli nám, naší veřejnosti, nastupující generaci a politické reprezentaci, že nikdo nemá právo zapomenout a že tento den musí zůstat hlubokým poučením pro všechny národy, které chtějí žít v míru.

V dnešní globalizované současnosti zaměřené spíše na konzum a příjemné zážitky jako bychom na toto datum zapomněli a o událostech z doby před více než sedmdesáti lety ani nechtěli nic vědět. O tom nepochybně svědčí skutečnost, že ani veřejnost, ani sdělovací prostředky tomuto tragickému okamžiku naší historie již řadu let téměř nevěnují pozornost. A přitom existuje přímá paralela mezi děním v Evropě v počátku 30. letech minulého století a dneškem. Paralela, kdy na pozadí hospodářské krize vznikly extremistické skupiny, kdy populismus a štvavé ideologie nakonec získaly takovou moc, že ovládly celé národy a vehnaly je do hrůz 2. světové války.

Řadu z těchto jevů můžeme pozorovat i dnes, kdy na pozadí tzv. hospodářské krize, která je spíše krizí hodnotovou a morální, opět sílí extremismus nejen v Evropě, ale i u nás, kdy je veřejnost opět znechucena reálnou politikou a je snáze ochotna naslouchat jednoduchým frázím a jednoduchým řešením, které extremismus v ruku v ruce s populismem přináší. Tak jako ve 30. letech minulého století, tak i dnes je to důsledek reálné politiky či spíše nepolitiky jednotlivých politických stran, kdy se z jejich činnosti vytratily pojmy jako služba vlasti, národu a této zemi, a místo toho se tam objevilo služba sobě a pak zase sobě. Zmizel reálný odkaz zakladatelů státu, legionářů, kdy prospěch vlasti byl řazen nad prospěch vlastní, a byl nahrazen sdělením, že prospěch vlastní je nade vše. Připomínáme tedy tento den i našim politikům a apelujeme tímto způsobem na ně, aby si připomněli, kam vede absence politiky jako služby, jaké mohou být důsledky a vyzýváme je, aby cestou konsensu hledali a přijímali rozhodnutí a řešení, která budou především ku prospěchu naší vlasti, našeho národa, této země a jednotlivých občanů.“

Dále Jindřich Sitta zdůraznil, že vedení Československé obce legionářské se proto i z výše uvedených důvodů rozhodlo, že letos poprvé u sochy sv. Václava v Praze připomene jednu z nejsmutnější událostí v dějinách našeho státu – okupaci Československa nacistickým Německem v roce 1939. A bylo by dobré, pokud by se to stalo tradicí a pietního aktu se i v budoucnu účastnilo co nejvíce těch, kterým není lhostejná historie našeho státu, stejně jako jeho hrdinové bojující v době nacistické okupace za dnešní svobodu. „Národ, který si neváží své minulosti, nemůže být svobodný a šťastný,“prohlásil 1. místopředseda ČsOL.


Text a foto: Ladislav Lenk

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka