Vyhledávání



Italští přátelé navštívili místa, kde žili a umírali jejich předci

Psal se rok 1915, když Itálie vstoupila do války s Rakouskem-Uherskem. A začala nepříliš známá etapa českých a italských dějin, kdy na území Čech a Moravy bylo vystěhováno více než jedenáct tisíc Italů žijících na severu dnešní Itálie, tehdy v oblasti náležející rakousko-uherskému mocnářství.

 Na několikadenní cestu se vydali nákladními vlaky, zabalit si mohli jen dvacet kilogramů zavazadel. Jednalo se především o ženy, děti a starce a předpokládalo se, že na našem území budou jen několik týdnů. Nakonec se do svých domovů mohli vrátit až po čtyřech letech. Setkání Čechů a Italů tehdy nebylo jednoduché. Jedni nevěděli, koho mají očekávat, druzí zase netušili, co je čeká v daleké cizině, kam byli vlastně násilně deportováni. Italové však byli velmi pracovití a přátelští, a tak se například v oblastech kolem Kladna, Milovic, Příbrami, Nového Knína, Chyňavy či Berouna zabydleli a získali si přízeň českých obyvatel.Důkazem je, že část z nich v nové vlasti zůstala i po skončení války.

Nyní, po tolika letech, přijeli na pozvání Ministerstva obrany ČR do Čech jejich italští krajané. Výprava Alpiníků z italského Arca, Trenta a Rivy, s nimiž má ČsOL dlouholeté kontakty, navštívila místa, kde žili, ale také umírali v době 1. světové války jejich předkové. Vedl ji šéf Alpiníků z Arca Carlo Zanoni a kulturní rada města Arca Massimilliano Florian.

Jejich první zastavení 10. června bylo v Milovicích, kde se nachází mezinárodní vojenský hřbitov a památník obětem světových válek. Již v říjnu 1914 byl v prostoru mezi Benáteckou Vrativí a Milovicemi na ploše větší než 35 hektarů vybudován zajatecký tábor pro ruské, srbské a italské válečné zajatce. Zajatci zde umírali na nakažlivé choroby a vyčerpáním z námahy a nedostatku potravin. Italští přátelé navštívili hřbitov, kde jsou zajatci pohřbeni, a spolu s představiteli Československé obce legionářské v čele s jejím místopředsedou Emilem Cigánikem uctili položením věnců památku těchto válečných zajatců – jen italských je zde pohřbeno 5276, většina spočívá ve hromadných hrobech.

Téhož dne Alpiníci spolu s představiteli MO ČR, ČsOL a několika druhoválečnými veterány položili věnce i u památníku 1. odboje a čs. legionářů na Olšanských hřbitovech. Mohli zde spatřit i hrob příslušníka 39. čs. střeleckého pluku Aloise Štorcha, zavražděného Rakušany v roce 1918. O památník připomínajícím jeho osobu se v Rivě právě tito Alpiníci vzorně starají, jak jsme se o tom mohli sami přesvědčit při naší loňské návštěvě severní Itálie.

Text a foto: Ladislav Lenk

 

Partneři



Navštivte



© 2015 Českoslovenká obec legionářská
patka