Zemřel bývalý partyzán br. Jan Hronek

V neděli 13. února 2022 nás navždy opustil plukovník ve výslužbě Ing. Jan M. Hronek, člen Jednoty Československé obce legionářské v Břeclavi, který se během druhé světové války zapojil do domácího odboje jako jeden z nejmladších partyzánů na Valašsku v rámci 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky. 

Jan Maria Hronek se narodil 7. června 1931 v Uherském Hradišti do učitelské rodiny Emilie, rozené Švehlové, a Jana Hronkových. Rodina se přestěhovala do Valašské Polanky, kde malý Jan navštěvoval Sokol a rodiče jej vedli k vlastenectví a blízkému vztahu k přírodě. Po německé okupaci se rodiče Hronkovi zapojili do domácího odboje – ve spolupráci s tamními četníky a starostou Josefem Sousedíkem se podíleli se na převádění lidí na Slovensko, odkud pak pokračovali dále do exilu. Když pak na podzim 1944 přešla partyzánská skupina vedená poručíkem Jánem Ušiakem hranice ze Slovenska na Moravu, zapojili se obyvatelé Beskyd do partyzánského hnutí. Jednalo se o 1. československou partyzánskou brigádu Jana Žižky, vůbec největší partyzánskou skupinu na území Protektorátu Čechy a Morava. Jako spojka mezi partyzány a jejich spolupracovníky z Valašské Polanky – skupinou „Pro vlast“ – se do odboje zapojil počátkem prosince 1944 i čtrnáctiletý Jan Hronek. Cestoval tak po celém kraji, předával zprávy, a v kontaktu byl i s odbojovou sítí paraskupiny CLAY vyslané z Anglie. A zprávy nejen předával, ale také sám získával. Když totiž Hronkem navštěvované vsetínské gymnázium zabrala německá branná moc, počítal vojáky i zbraně. Během svých nočních výprav mezi městy a dědinami nejednou riskoval zdraví i život. Podobně tak při vynášení zbraní z muničního skladu nebo při sabotážích na železnici. Na jaře 1945 se pak zapojil do přímých bojových akcí se zbraní v ruce, jako jeden z nejmladších partyzánů.

Po konci druhé světové války se rozhodl pro vojenskou kariéru v československé armádě. Vstoupil také do Komunistické strany Československa, a tak neměl po roce 1948 žádné větší problémy. Při cvičeních v Sovětském svazu však poznával skutečnou tvář komunistického režimu, což jej, jak sám uvedl, „vyléčilo“. Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 jej znechutila do té míry, že se rozhodl vojenskou službu ukončit. K tomu poznamenal: „Já nebudu říkat, že je něco černé, když je to bílé.“ Až do důchodu pak pracoval v ostravsko-karvinských dolech. Přestěhoval se do Břeclavi, kde v roce 2003 vstoupil do tamní jednoty Československé obce legionářské. Několik let působil i jako její předseda. Za svá partyzánská léta obdržel řadu vyznamenání a ocenění. Vedle Odznaku československého partyzána a Pamětního odznaku druhého národního odboje byl také držitelem Československé medaile Za chrabrost před nepřítelem. Navštěvoval vzpomínkové akce, střelecké memoriály, školy, přednášel a besedoval, aby se na odkaz československých odbojářů nezapomnělo. Jak sám říkal: „Mladí lidé jsou takoví, jaké mají informace, jak se o ně staráme a jak je vychováváme. Nám také říkali, že nestojíme za nic, že jsme špatná mládež. Nebyla to pravda. Dneska se to zase říká. Já ten názor nesdílím. Jsem velmi překvapen, když se i u dětí základních škol, nejen u středoškoláků a dospělých, setkávám se zájmem, jak to kdysi bylo, jak to probíhalo, jak to lidé tenkrát vnímali, proč do toho šli.“ Svými osobními prožitky doplnil své bádání o partyzánské brigádě na Valašsku, které vydal v roce 2020 knižně.

Plukovník ve výslužbě Ing. Jan M. Hronek zemřel 13. února 2022.

Čest jeho památce.

Generál Karel Klapálek dekoruje mladého partyzána Jana Hronka Československou medailí Za chrabrost před nepřítelem

Válečný veterán plk. v. v. Ing. Jan Hronek na jedné ze vzpomínkových akcí na partyzány na Valašsku

Plukovník v. v. Ing. Jan Hronek častokrát vystupoval na akcích spojených s uchováním odkazu československých partyzánů

Válečný veterán plk. v. v. Ing. Jan Hronek byl v červnu 2021 dekorován slovenským velvyslancem v České republice pamětní medailí k 75. výročí Slovenského národního povstání a ukončení druhé světové války