Vzpomínka na padlé za Těšínsko
Psal se 23. leden 1919 a nad Bohumínem se v ranních hodinách rozezněly výstřely, kterými začala československo-polská válka o Těšínsko. Konflikt o významný průmyslový region trval pouhých osm dní (dodnes je nepřesně nazývám sedmidenní válkou), přesto se neobešel bez nemalých obětí na obou stranách. Tyto padlé si přesně po 103 letech připomenuli spolu se členy Jednot Československé obce legionářské (ČsOL) Ostrava 1 a Valašské Meziříčí také moravsko-ostravští sokolové, zástupci českých i polských spolků, představitelé místní samosprávy i široká veřejnost.
Pietní pouť byla symbolicky zahájena na novobohumínském hřbitově, kde spočívají ostatky dvojice polských vojáků, příslušníků wadovického pluku, kteří přišli o život v první den bojů. V nich československé síly zajistily pro mladou republiku Bohumín i strategickou železniční tepnu, jež městem prochází. Jména Antoni Januła a Władysław Kwaśny byla později zvěčněna na pomníku obětem první světové války. Doplnila tak smutně dlouhý seznam mužů, jejichž životy byly zmařeny na vzdálených evropských válčištích, nebo vyhasly v místní nemocnici na následky zranění či nemocí. Jejich památku zde uctili bok po boku Češi i Poláci – členové ČsOL a skřečoňské pobočky Polského kulturně-osvětového svazu v ČR. Přítomní poté společně položili kytici také na blízký hrob československého vojína Klementa Šťastného, jehož vražda během delimitace hranic rozděleného Těšínska v listopadu 1920 fakticky završila toto nešťastné dějství v historii česko-polských vztahů.
Vojenských poct vzdaných čestnými strážemi Sokola a ČsOL v historických stejnokrojích se ve stejný den dočkali rovněž českoslovenští legionáři, vojáci, četníci a civilisté pochovaní na hřbitově v Orlové. U monumentálního pomníku Padlým za Těšínsko z 20. let minulého století, jenž v nedávné době prošel náročnou rekonstrukcí, promluvil k početnému shromáždění starosta města Orlové pan Miroslav Chlubna a místopředseda Jednoty ČsOL Ostrava 1 br. Tomáš Rusek. Oba řečníci vyjádřili shodně spokojenost s průběhem oprav dlouho zanedbávaného pomníku a přesvědčení, že se po navrácení původního figurálního sousoší, zničeného při polském záboru v roce 1938, stane opět více než důstojnou připomínkou všech Čechů a Slováků, kteří v letech 1919-1920 nalezli smrt na těšínské půdě.
Poslední zastávkou vzpomínkové poutě ostravských sokolů a novodobých legionářů byla Stonava. I v této malebné obci v sousedství Karviné byly před více jak sto lety svedeny kruté boje. Dne 26. ledna 1919 se zde postavil nepočetný polský oddíl praporu 21. střeleckého pluku československých legií z Francie. Na bojišti toho mrazivého lednového dne zůstaly na dvě desítky Poláků, jejichž ostatky posléze spočinuly na místním hřbitově při kostele sv. Máří Magdalény. Vůbec poprvé se nad společným hrobem někdejších protivníků sklonily v úctě a v duchu porozumění československé, respektive české prapory. Ze strany Jednoty ČsOL Ostrava 1 nešlo o ojedinělé gesto. Jednota se již od jubilejního roku 2019 aktivně snaží připomínat události konfliktu o Těšínsko s cílem přispět k zachování památky všech padlých a historickému smíření obou národů. K tomu účelu vyvíjí pestrou činnost ve formě společných česko-polských pietních a vzpomínkových setkání na obou stranách hranice, vydáváním publikací, pořádáním přednášek, besed či vojensko-historických rekonstrukcí.
text: br. Martin Lokaj
foto: br. Aleš Kosmák a T. J. Sokol Moravská Ostrava I
