Legionáři nezapomínají na čestného předsedu br. Tomáše Sedláčka

Výročí narození prvního předsedy Československé obce legionářské po jejím obnovení na počátku 90. let 20. století, br. Tomáše Sedláčka, si v pátek 7. ledna 2022 připomenuli zástupci Ústředí ČsOL u jeho busty v areálu Posádkového velitelství Praha. Válečný veterán, účastník zahraničního odboje na západě i na východě i vězeň komunistického režimu v jedné osobě se stal hlavní osobností při obnově legionářských tradic po listopadu 1989 a nasměroval legionářskou Obec k dnešnímu společenskému postavení. 

Odkazu br. Tomáše Sedláčka, armádního generála ve výslužbě, se přišli poklonit členové ČsOL v čele s řídícím tajemníkem br. Milanem Mojžíšem. Položením kytice k pomníku v podobě busty si připomněli 104. výročí generálova narození. Patří se poděkovat vojákům Posádkového velitelství Praha, kteří zajistili čestnou stráž a umožnili přístup k pomníku v areálu svých kasáren, aby připomínal, že armádní generál Sedláček byl rovněž čestným příslušníkem pražského posádkového velitelství. 

Tomáš Sedláček o sobě vždy říkal, že je starý jako naše republika. Narodil se 8. ledna 1918 ve Vídni, do rodiny rakousko-uherského důstojníka. Následně se rodina přestěhovala do Lázní Toušeň, kde strávil také svá poslední léta života a kde je rovněž pochován. Ve 30. letech 20. století se z něj stal důstojník československé armády z povolání a byl připraven v obraně Československa obětovat i svůj život. Po německé okupaci se mladý poručík dělostřelectva vydal do zahraničí, aby se zapojil do boje proti nacistickému Německu na válečných frontách. Do československé zahraniční armády vstoupil ve Francii a po její kapitulaci se dostal do Spojeného království, kde absolvoval i parašutistický výcvik. V roce 1944 se dobrovolně přihlásil k převelení na východní frontu, kde chtěl posílit řady důstojníků československé jednotky v SSSR. Bojoval na Dukle a následně byl coby příslušník paradesantní brigády přepraven na povstalecké území na Slovensku. Po porážce Slovenského národního povstání ustoupil před nepřítelem do hor, kde působil až do února 1945. Po válce se stal pedagogem na Vojenské akademii v Hranicích, ale slibnou vojenskou kariéru ukončily represe komunistického režimu namířené proti jeho odpůrcům. V únoru 1951 byl zatřen Státní bezpečností, vězněn a krutě vyslýchán, následně ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí. I když mu byl trest snížen na dvacet pět let, prošel těžkostmi ve věznicích ve Valdicích, na Mírově a v Leopoldově i v uranovém lágru Bytíz. Propuštěn byl na amnestii v roce 1960. V uvolněných 60. letech 20. století se pokoušel o rehabilitaci mnohých „zápaďáků“, ale po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československé republiky se stáhl do ústraní. Do společenských změn se však zapojil po listopadu 1989. V roce 1991 se energicky zasadil o obnovu Československé obce legionářské a po zdlouhavých jednáních pro ni vyjednal převzetí budovy současného sídla organizace v hotelu Legie v Sokolské ulici na Praze 2. V té době byl také plně rehabilitován. Silou své osobnosti a morálním kreditem vytyčil jasný směr ČsOL v nové době a již jako čestný předseda ČsOL přispěl nejen k navracení její prestiže a společenského postavení, ale rovněž pozitivně působil při rozporech uvnitř organizace. Byl mnohokráte vyznamenán – v roce 1991 Řádem Milana Rastislava Štefánika III. třídy, v roce 2004 Řádem Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy a v roce 2008 byl povýšen do hodnosti armádního generála ve výslužbě. Byl také čestným občanem Prahy 6, Brandýsa nad Labem, Staré Boleslavi, Lázní Toušeň a francouzského města Agde. Čestný předseda ČsOL Tomáš Sedláček zemřel 27. srpna 2012. Na jeho památku byl dvacátý sedmý srpen jmenován Památným dnem Československé obce legionářské.

text: br. Petr Tolar

foto: br. Michal Rak