Bitvy 1. sv. války – bitva u Krašniku
Kdy: 23. – 25. 8. 1914
Kde: prostor mezi městy Krašnik a Gorni v dříve ruské části Polska, cca 50 km od Lublinu
Kdo: tzv. centrální (ústřední) mocnosti (Německá říše, Rakousko-Uhersko, Bulharsko, Osmanská říše) X státy Dohody (Velká Británie. Francie, Itálie, USA, Rusko)
přesněji rakousko-uherská 1. armáda pod velením generála Dankla X ruská 4. armáda pod velením generála Everta
Důvod: Po vyhlášení mobilizace se nejprve obecně počítalo jen s krátkou válkou na Balkáně, a to proti Srbsku a Černé Hoře, hlavní nápor však muselo Rakousko-Uhersko napřít proti tradičnímu srbskému spojenci, Rusku. Na východní frontu tedy směřovala většina rakousko-uherského vojska i vojenského materiálu, stejné přípravy činila i protistrana.
Průběh bitvy: Rakousko-uherská generalita využila skutečnosti, že Rusko není schopno do prostoru budoucích bojů přisunovat vojsko a materiál tak rychle, jako Rakousko-Uhersko. Generál Viktor Dankl tedy donutil ruské jednotky k boji ještě ve chvíli, kdy byly slabší. Této výhody plně využil a jeho vojsku se podařilo po třídenní bitvě u Krašniku zatlačit nepřítele až na jeho území mezi Vislu a Věpř.
Důsledky: Mohutná a úspěšná ofenzíva naplnila Rakousko-Uhersko optimismem a přesvědčila ho o jeho vlastní síle, vždyť zde dokázalo na 400 km fronty soustředit na 560 000 pěšáků, 40 000 jezdců a 2000 děl. Na 1000 metrů fronty tak připadalo v průměru 1400 pěšáků, 100 jezdců a 5 děl. Začátkem podzimu však Rusko přešlo do protiofenzívy, obsadilo Halič a do zimy dokázalo jeho vojsko dobýt například Lvov anebo obklíčit pevnost Přemyšl. Rakousko-Uhersko po haličské ofenzívě ztratilo na 250 000 padlých a raněných a 100 000 zajatců, navíc se mu nedařilo ani v Srbsku. Rusko přišlo v této fázi o 190 000 vojáků. Válečný konflikt se rozhořel po celé Evropě a naděje na jeho brzký konec vzala za své. Armády na všech frontách se začaly zakopávat a čelit blížící se první válečné zimě.
Transport ruských vojáků zajatých u Krašniku
Zdroj: Jitka Lenková, Václav Pavlík: Nejdůležitější bitvy našich dějin, Alpress 2007