Mezinárodní vědecké sympozium v Brně

Ve dnech 23. – 24. listopadu 2011 uspořádaly Československá obec legionářská a Ministerstvo obrany ČR na půdě Univerzity obrany v  Brně mezinárodní vědecké sympozium na téma „Přínos armády pro vznik a rozvoj České republiky“.

Záštitu nad akcí převzal rektor Univerzity obrany brigádní generál Rudolf Urban, který dvoudenní konferenci zahájil a ve svém úvodním projevu zdůraznil význam vzdělání velitelských kádrů, kultivace vlasteneckých tradicí a historického povědomí příslušníků současné armády, studentů, mladé generace a širší veřejnosti vůbec. Jako svědectví toho, že i v dnešní době se najdou pedagogové, kteří si důležitost a význam takových postojů dobře uvědomují, byly v úvodu prvního dne sympozia předána ocenění hejtmana Jihomoravského kraje a ČsOL zástupcům několika základních a středních škol: Brno – Šaratice, Vyškov, Slavkov u Brna, Bučovice, Uherské Hradiště a další. Česká obec sokolská zase ocenila činnost Jana Kuxe a Víta Dorina v oblasti propagování sokolských a legionářských tradic.

Přítomní, mezi kterými bylo i hodně mladých lidí a studentů, si pak s velkým zájmem vyslechli celou řadu referátů pokrývajících problematiku ozbrojených sil od první světové války, vznik a působení československých legií, budování armády v době meziváleční i zapojení legionářů, příslušníků československých ozbrojených sil, letců, studentů atd. do odboje v letech druhé světové války. Zvláště podnětnými byly referáty Jaroslava Nešpora (Sokol a jeho vliv na formování a život čs. legií), Františka Hanzlíka (Pomoc krajanů z USA při budování čs. zahraničního vojska v letech 1917 – 1918), Jiřího N. Jaroše (Legionáři I. odboje a habsburská státní zrada), Emila Kulfánka (Důvody obsazení českého pohraničí armádou v prosinci 1918), Vlastimila Němečka (Přínos dobrovolnických útvarů, zejména Slovácké brigády, při vzniku ČSR v letech 1918 – 1920), Ladislava Kudrny (Podíl československých letců na uznání prozatímní vlády 21. července 1940), Petra Kopečného (Obrana národa a její postavení ve strukturách domácího odboje ve 2. sv. válce), Jozefa Leikerta (Českí a slovenskí študenti v Československej zahraničnej armáde v rokoch 1939 – 1945), Miroslava Klusáka a Aleny Vitákové (Přínos žen v 1. čs. armádním sboru v SSSR k osvobození Československa a k aktivaci žen v armádě) a mnohé další. Účastníci sympozia se zájmem vyslechli také vzpomínky veterána plk. Jana Hronka, účastníka bojů za osvobození Československa ve druhé světové válce, věnované odboji na Moravě a hlavně spolupráci paravýsadku Clay s partizánskou brigádou Jana Žižky z Trocnova, jakož i zajímavý příspěvek Miroslavy Polákové z Uherského Brodu o kpt. Josefu Pelantovi. Zazněla taktéž informace Františka Trávníčka o vojenském posádkovém hřbitovu v Užhorodě a příspěvek Jana Kuxe o pátrání po legionářských bojích a hrobech padlých Čechů a Slováků v Rusku a na Ukrajině. Několik referujících se soustředilo i na málo známé nebo kontroverzně vnímané události a osobnosti. Pavol Kanis se zabýval tragickým letem generála Milana Rastislava Štefánika 4. května 1919 se závěrem, že to bylo letecké neštěstí, Karel Kellner nastínil tragický osud generála Jana Syrového a jeho opakované pokoření zvláště po roce 1945. Na pokračování legionářských tradic a na opravdové vlastenectví legionářů ve druhém odboji poukázalo více příspěvků, například Ludvíka Horčici (Zapojení čs. legionářů v Obraně národa za 2. sv. války) nebo Vlastimila Schildbergra (Účast ruských a francouzských legionářů při osvobozování ČSR v roce 1945). Legionářské tradice v současné Hradní stráži rozebral Martin Kunc (Hradní stráž jakožto nositel legionářských tradic) a málo známou kapitolu o zapojení katolického Orla do odboje nastínil Vít Příkaský.

Z konference, jež přispěla k připomenutí historické pravdy o legiích a druhém odboji a také některých výrazných postav protifašistického odboje, našich skutečných hrdinů, kteří věděli, kde je jejich místo a bez ohledu i na oběti nejvyšší prokázali věrnost zásadám svobody a demokracie, na kterých zakladatelé Československa tento stát budovali, bude vydán sborník příspěvků. Jeho prostřednictvím se s přednášenou tematikou budou moci seznámit i ti zájemci, kteří na sympoziu nemohli být přítomni, odborná veřejnost, novináři, studenti a další čtenáři. Jak na to poukázalo více řečníků, historie československé, dnes české a slovenské armády, je úzce spjata se vznikem Československa a s bojem našich národů za všelidské hodnoty: nezávislost, svobodu, demokracii, rovnoprávnost a  lidská práva. Také bylo zdůrazněno, že nic není tak často zkreslováno ve jménu moci jako právě historie. Tím větší význam mají takové akce, které na nebezpečí deformace či falšování národní historie poukazují a seznamují hlavně mládež s tradičními hodnotami, ke kterým se vždy naši nejlepší vlastenci hlásili a ve jménu kterých šli opakovaně do boje s nepřítelem.

Vřelé díky za zdařilou akci patří především Československé obci legionářské a Ministerstvu obrany ČR za její financování a také organizátorům, aktivním a obětavým členům ČsOL Janu Kuxovi a Františku Trávníčkovi, kteří vše výborně připravili, zorganizovali na vysoké odborné úrovni a také po dva dni moderovali.

Text a foto: Ferdinand Vrábel, člen Jednoty ČsOL Český Brod