Konference „Občanská válka na Urale“, ale nejen ona, se vydařila

Československá obec legionářská byla spoluorganizátorem vědecko-praktické konference „Občanská válka na Urale: současné problémy pramenoznalectví a historiografie“, která se uskutečnila v městě Kungur na Urale ve dnech 7. a 8. října 2011.

Jejími spolupořadateli byli mj. Historicko-politologická fakulta Permské státní univerzity, katedra Světových a vlasteneckých dějin Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů, Permské oblastní muzeum, Kungurské historicko-architekturní a umělecké muzeum, historicko-archivní časopis Retrospektiva a městská správa Kunguru.

ČsOL na akcii zastupovali první místopředseda bratr Jindřich Sitta a tajemník bratr Milan Mojžíš. Za Českou republiku byl dále na konferenci přítomen vojenský přidělenec velvyslanectví ČR v Moskvě pplk. David Pastyřík, pracovník Vojenského historického ústavu v Praze Tomáš Jakl (referoval o sbírce fotografií čs. legií ve Vojenském historickém archivu v Praze) a jako další referující členové ČsOL bratr Bernard Panuš (referát na téma „Nástin přítomnosti čs. legionářů v Jekatěrinburgu) a bratr Ferdinand Vrábel (referoval o informacích o občanské válce na Urale ve vzpomínkách čs. legionářů Josefa Klimenta a Andreje Šikury).

V rámci konference se uskutečnil rovněž kulatý stůl na téma „Vojenské hroby na Urale: vyhledávání, současný stav, problémy zachování“, kde D. Pastyřík informoval o stavbě pomníků padlým legionářům v oblasti Uralu a představil též projekt plánovaného pomníku v městě Kungur. Základní idea pomníku vychází z  náznaku těplušky – upraveného a obyvatelného železničního vagonu. V takových vagonech naši legionáři během své anabáze z Ukrajiny do Vladivostoku strávili řadu měsíců. Součástí konference bylo rovněž promítání původních filmových dokumentů natočených jednak našimi legionáři, jednak francouzskými vojáky.

Na úvod celé akce přijal 7. 10. 2011 v sídle magistrátu Kunguru naši delegaci starosta města Roman A. Kokšarov, který nás v krátkosti seznámil s historií tohoto slavného kupeckého města. Z naší strany mu zase o legiích, jejich významu a o činnosti ČsOL poskytl informace vedoucí delegace J. Sitta. S problematikou výstavby legionářských pomníků v Rusku a především s projektem připravovaného pomníku ve městě Kungur seznámil starostu D. Pastyřík. Roman A. Kokšarov příslíbil ze strany městské administrativy při zabezpečení potřebné součinnosti s námi pomoc a podporu tomuto záměru.

V ďalšej časti podujatia prebehla vernisáž výstavy „Československé légie v Rusku v letech 1914–1920“ v priestoroch regionálneho múzea v Kungure. Ide o výstavu, ktorú pripravila Československá obec legionárska v  spolupráci s Ministerstvom obrany ČR, Vojenským ústredným archívom MO ČR a Vojenským historickým ústavom v rámci projektu Legie 100, ktorá už bola predtým inštalovaná aj v  regionálnom múzeu v meste Perm a ktorá bude z Kunguru putovať ďalej do ďalších ruských miest. Výstava obsahuje takmer šesťdesiat panelov so štyristo fotografiami dokumentujúcimi udalosti, pôsobenie a  život príslušníkov československých légií v Rusku.

Po vernisáži jsme měli možnost vidět prostor hřbitova u bývalého kostela Nanebevzetí na jihovýchodním okraji Kunguru, kde by měl v roce 2012 stát i památník padlým čs. legionářům. V sobotu 8. 10. 2011 se pak v Muzeu kupectví konala již zmíněná konference.

V nedeľu 9. 10. 2011 sme si prezreli múzeum prilieb v Lysve, kde brat M. Mojžíš odovzdal ako dar ČsOL pre muzeálnu expozíciu – československú prilbu vz. 35 – a zúčastnili sme sa na vernisáži prvého a zatiaľ aj jediného „Múzea občianskej vojny v Rusku“ zriadeného v odstavenom železničnom vagóne na stanici Kyn. To, že prítomnosti delegácie ČsOL sa v okrese prikladá značný význam, dokumentuje aj skutočnosť, že nás po celý deň sprevádzal osobne najvyšší predstaviteľ okresnej správy Aleksandr Gončarov.

Bratr B. Panuš si udělal na neděli vlastní program a hned ráno odjel do Jekatěrinburku. Tam celý den obcházel a fotografoval historické domy spojené s čs. legionáři. V Jekatěrinburgu se zachovaly budovy OČsNR, technického oddělení čs. vojska (TECHOD), Čs. nemocnice č. 1, I. i II. ženského gymnázia, Orovajských kasáren, ve kterých sídlil svého času jeden z praporů 3. čs. střeleckého pluku Jana Žižky, Sudakovovi litografie, kde čs. legionáři pro omskou vládu dělali bankovky, a další domy.

Posledný deň našej pracovnej cesty, pondelok 10. 10. 2011, sme venovali pátraniu po hroboch našich legionárov v okolí železnice v  smere na Jekatěrinburg: v Kišerte, Šumkovu, Kordone a Molebke (bývalém Molebském závodě). V posledne menovanej obci sme na jednom z pahorkov s pomocou miestneho obyvateľa našli aj miesto obrany našich legionárov, kde sa dodnes zachovali pozostatky troch línií zákopov.

Dodejme ještě, že před začátkem pátrání jsme byli ráno v Kišertě přijati „hlavou“ Kišertského samosprávního rajonu Permské oblasti Tamarou N. Konopatkinou. Velkým přínosem pro budoucí stavby pomníků a další spolupráci s ruskou stranou přímo v navštívených místech bylo právě navázání osobních kontaktů s funkcionáři a pracovníky státní, regionální a místní správy, kteří se současně seznámili jak s historií legií a jejich významem pro vznik Československé republiky, tak i s připravovanými akcemi v rámci projektu Legie 100 – hlavně se stavbou pomníků, výstavami, konferencemi a připravovanými publikacemi. Všude se zájmem přijali i ruský text přehledu dějin čs. legií připravený ČsOL. Podle reakcí funkcionářů, odborníků i prostých ruských občanů se zdá, že náš pobyt přispěl k dobré propagaci jak československých legií, tak i ČsOL a celé České republiky v regionu. Konferenci, výstavám a všem akcím spojeným s pomníky věnovala pozornost i místní média (televize, rozhlas, regionální tisk), takže se jim následně dostalo i širší publicity.

Závěrem bychom chtěli poděkovat všem, kteří přispěli k realizaci další úspěšné mise, a to jak přímým účastníkům, tak i zabezpečujícím osobám u nás a v Rusku. Bez jejich součinnosti, především pak ředitele časopisu Retrospektiva Dimitrije Lobanova, ředitele Muzea kupectví Sergeje Muškalova a členů organizačních štábů, by nebylo dosaženo tak významných výsledků.

Protože se zdá, že v městě Kungur se rodí významná tradice spolupráce našich a ruských představitelů, nadšenců věnujících se historii československých legií, první světové války i občanské války jakož i dalších historiků a druhý ročník konference je úspěšně za námi, vyslovujeme pevné přesvědčení, že v rámci realizace stavby a odhalení legionářského pomníku v městě Kungur se jako průvodní akce v příštím roce opět uskuteční již třetí ročník této konference.

Text: Ferdinand Vrábel a Bernard Panuš, foto: Ferdinand Vrábel