A kdo to byl ten pan Hitler?

Hlasů, jež kritizují způsob výuky historie v český školách, v poslední době neustále přibývá. Naposledy o tom s novináři při příležitosti podpisu dohody o spolupráci mezi Československou obcí legionářskou a Českým svazem bojovníků za svobodu rozhořčeně hovořila jeho předsedkyně Anděla Dvořáková.

„Ve školách se druhý odboj neučí, mladí lidé o něm nemají ani ponětí. V Terezíně se mě dvanáctiletá holčička ptala, kdo to byl ten pan Hitler a proč jsme těm Němcům tak ubližovali,“ sdělila svoji zkušenost Anděla Dvořáková. „Dnes si nám stěžují učitelky ze škol, kam chodím na besedy, že v osnovách odboj vůbec není a když ano, tak jsou na to maximálně čtyři hodiny někdy koncem června, kdy už se pořádají výlety a žáci o dějiny nemají vůbec zájem,“ dodala.

Stejně to vidí i řada členů Čs. obce legionářské. Například br. Alexander Beer či br. Miloslav Masopust, kteří se kvůli tomu v letošním roce intenzivně účastnili přednáškové činnosti na školách, nebo br. Jan Kux, jenž se do lektorské činnosti rovněž zapojuje. Ten se podělil o vlastní hořkou zkušenost. „Dokonce se mi stalo, že jsem měl pro školu zdarma vyjednaný autobus na exkurzi do Terezína a oni nedali z celé školy dohromady tolik dětí, aby byl autobus alespoň z většiny obsazený. Prý v ten den bylo ředitelské volno kvůli přijímačkám a pokyn pro žáky už nelze změnit,“ říká Jan Kux. Podle něj je ve školních osnovách minimum výuky k dějinám státu. Jakákoli aktivita ze strany ČsOL či ČSBS záleží na pozici a autoritě lektora, který si musí umět ve škole doslova vydobýt čas, který pak odpřednáší. To je ale zcela na libovůli ředitele.

Právě br. Jan Kux nyní stojí u zrodu iniciativy, kterou podpořilo vedení ČsOL – založit projektový tým pro vzdělávání mládeže. Doporučuje ho vytvořit z autoritativních členů ČsOL, kteří by myšlenku zlepšení výuky dějin a školách dokázali prosadit jak na úrovni ministerstva školství, tak i na úrovni krajů, které jsou zřizovateli škol, a poté také zajistili podíl ČsOL na této výuce. Vedení ČsOL proto vyzývá, aby se do vznikající týmu pro vzdělávání mládeže hlásili již nyní zájemci ochotní zhostit se tohoto nesnadného úkolu. Sestavením týmu a náplní jeho práce by se mělo zabývat nejbližší zasedání předsednictva Republikového výboru ČsOL.

Osobně bych k tomu dodal drobnou poznámku. Nebylo by asi od věci zajímat se o zkušenosti z vlastenecké výchovy ve školách, kde jí věnují pozornost. Zmíním třeba základní školu generála Františka Peřiny v Praze či vojenskou střední školu v Moravské Třebové nesoucí čestný název „Škola Čs. obce legionářské“. Proč právě v těchto školách s ní už celé roky nemají problémy?

Ladislav Lenk