Italští přátelé navštívili místa, kde žili a umírali jejich předci

Psal
se rok 1915, když Itálie vstoupila do války s Rakouskem-Uherskem. A začala
nepříliš známá etapa českých a italských dějin, kdy na území Čech a Moravy bylo
vystěhováno více než jedenáct tisíc Italů žijících na severu dnešní Itálie,
tehdy v oblasti náležející rakousko-uherskému mocnářství.

 Na
několikadenní cestu se vydali nákladními vlaky, zabalit si mohli jen dvacet
kilogramů zavazadel. Jednalo se především o ženy, děti a starce a předpokládalo
se, že na našem území budou jen několik týdnů. Nakonec se do svých domovů mohli
vrátit až po čtyřech letech. Setkání Čechů a Italů tehdy nebylo jednoduché.
Jedni nevěděli, koho mají očekávat, druzí zase netušili, co je čeká v daleké
cizině, kam byli vlastně násilně deportováni. Italové však byli velmi pracovití
a přátelští, a tak se například v oblastech kolem Kladna, Milovic,
Příbrami, Nového Knína, Chyňavy či Berouna zabydleli a získali si přízeň českých
obyvatel.Důkazem je, že část z nich v nové vlasti zůstala i po
skončení války.

Nyní,
po tolika letech, přijeli na pozvání Ministerstva obrany ČR do Čech jejich italští
krajané. Výprava Alpiníků z italského Arca, Trenta a Rivy, s nimiž má
ČsOL dlouholeté kontakty, navštívila místa, kde žili, ale také umírali v době
1. světové války jejich předkové. Vedl ji šéf Alpiníků z Arca Carlo Zanoni
a kulturní rada města Arca Massimilliano Florian.

Jejich
první zastavení 10. června bylo v Milovicích, kde se nachází mezinárodní
vojenský hřbitov a památník obětem světových válek. Již v říjnu 1914 byl v prostoru
mezi Benáteckou Vrativí a Milovicemi na ploše větší než 35 hektarů vybudován
zajatecký tábor pro ruské, srbské a italské válečné zajatce. Zajatci zde umírali
na nakažlivé choroby a vyčerpáním z námahy a nedostatku potravin. Italští
přátelé navštívili hřbitov, kde jsou zajatci pohřbeni, a spolu s představiteli
Československé obce legionářské v čele s jejím místopředsedou Emilem
Cigánikem uctili položením věnců památku těchto válečných zajatců – jen italských
je zde pohřbeno 5276, většina spočívá ve hromadných hrobech.

Téhož
dne Alpiníci spolu s představiteli MO ČR, ČsOL a několika druhoválečnými
veterány položili věnce i u památníku 1. odboje a čs. legionářů na Olšanských
hřbitovech. Mohli zde spatřit i hrob příslušníka 39. čs. střeleckého pluku Aloise
Štorcha, zavražděného Rakušany v roce 1918. O památník připomínajícím jeho
osobu se v Rivě právě tito Alpiníci vzorně starají, jak jsme se o tom
mohli sami přesvědčit při naší loňské návštěvě severní Itálie.

Text
a foto: Ladislav Lenk