Na Bradle vlála československá vlajka
V předvečer
93. výročí úmrtí jednoho ze zakladatelů samostatného československého státu
Milana Rastislava Štefánika se v jeho rodné obci Košáriskách konala
každoroční vzpomínka na tohoto slavného rodáka.
Letos
se kromě členů ČsOL jednoty Břeclav, kteří sem pravidelně jezdí, a zástupců
partnerských obcí této akce zúčastnili i příslušníci klubu vojenské historie
19. prapor StOS Hodonín a zároveň členové ČsOL Hodonín. V dobových
uniformách italského a ruského legionáře a vojáka prvorepublikové
československé armády nejdříve vytvořili čestnou stráž u sochy M. R. Štefánika
v jeho rodném domě. Poté se spolu s ostatními představiteli veřejného
a politického života Slovenské republiky přemístili na Bradlo, kde se nachází
památník věnovaný zakladateli československého státu. Zde zaujali čestné místo
po boku čestné stráže Ozbrojených sil Slovenské republiky přímo u památníku na
Bradle. Moravští potomci legionářů tak spolu se slovenskými profesionály vzdali
hold významné osobnosti československých dějin. K tomu se vyjádřil jeden
z významných slovenských hostů tohoto pietního aktu: „Jsem rád, že po
dlouhých letech nad Bradlem zavlála i původní československá vlajka doplněná uniformami
našich legionářů.“
Milan
Rastislav Štefánik, astronom, filozof, vědec, generál, diplomat, státník,
zakladatel československého státu, ministr války československé vlády, zahynul u
Vajnor při přeletu z Itálie do Bratislavy 4. května 1919. Byl pohřben na
Bradle, kde k 10. výročí jeho smrti byl vybudován monumentální památník. Mohyla
se nachází na vrchu Bradlo dominujícímu okolní krajině s nadmořskou výškou 543 metrů, nad cestou
mezi městem Brezová pod Bradlom a Košariskami.
Společnost
Milana Rastislava Štefánika a Nadace Milana Rastislava Štefánika, jsou
partnerskými organizacemi Československé obce legionářské a k výročí
narození M. R. Štefánika v červenci 2012 se připravuje podpis třístranné
dohody o vzájemné spolupráci těchto organizací při naplňování odkazu tohoto
zakladatele samostatného čs. státu.
Foto
a text: František Kuba