Nebyla jen snajperkou …

Na základě souhlasu pozůstalých a nejbližších příbuzných plk. v. v. Marie Ljalkové–Lastovecké, nositelky Řádu Bílého lva II. stupně vojenské skupiny, snajperky-pozorovatelky od Sokolova, příslušnice tankové brigády československého armádního sboru v SSSR, skvělé ženy, člověka a válečného veterána, připravujeme knížku vzpomínek na ni.

Těsně před svými 91. narozeninami zemřela a my bychom chtěli v budoucnu uctít její památku nejen formou memoriálu ve střelbě z ručních zbraní nesoucího její jméno, ale chceme také shromáždit vzpomínky na ni – jak jste ji zažili, jak jste ji potkali a co vám dala. Pro mne osobně znamenala velmi mnoho a těmito vzpomínkami bych se jí rád odvděčil a umožnil i ostatním, aby ji poznali tak jako my ostatní, když jsme ji potkávali na akcích nebo když jsme s ní prožívali jednotlivé chvíle ať za války nebo po ní či v současnosti po roce 1989. Nechci psát její životopis – těch lidí, co ho psali, bylo dost a možná by stálo za to je připomenout. Tu novou knížku chci seskládat z vašich vzpomínek a postřehů z vašich společných chvil s Maruškou. Některé příspěvky budou delší, některé jen na půl strany, některé na víc. Každý má však svůj význam a svůj podíl, neboť jde o památku na člověka, ženu, která do poslední chvíle dávala svému okolí to nejdůležitější, co mohla, tedy pohodu a spokojenost, i když jí samotné v poslední době se toho nejdůležitějšího – zdraví –nedostávalo.

Prosím, abyste mi vaše vzpomínky zaslali nejpozději do konce května letošního roku, abychom je stihli setřídit, zpracovat a dát dohromady. Pokud máte fotografie, které byste rádi přidali k příspěvku, pošlete je v elektronické verzi. Budu vám vděčen za jakýkoliv příspěvek, jakoukoliv zmínku, která bude publikovatelná a ukáže jaká Maruška skutečně byla oproti tomu, co o ní psali: že nebyla jen tou snajperkou, ale daleko víc – přítelem a člověkem.

S úctou a poděkováním: Mgr. František Trávníček

Foto: Ladislav Lenk