Bratr senátor Jaromír Jermář mluvil o legiích před Masarykovou společností

Přestože v pátek 15. března 2013 absolvovali bratři z Jednoty ČsOL Mladá Boleslav velice náročný den, neboť k tradiční vzpomínce na padlé důstojníky odbojové organizace Obrana národa se letos přidala rovněž vernisáž výstavy v místním Muzeu Mladoboleslavska věnovaná odboji v regionu za 2. světové války, přijal br. senátor Jaromír Jermář pozvání Masarykovy společnosti na druhý den, aby při zasedání společnosti na půdě Akademie věd ČR přednesl přednášku věnovanou základním dějinným událostem týkajícím se vzniku a vývoje československé zahraniční armády za 1. světové války.

Společně s br. senátorem J. Jermářem dorazil na zasedání společnosti rovněž místopředseda mladoboleslavské jednoty br. Jiří Filip, jenž byl pro dokreslení oděn do tzv. vladivostockého stejnokroje Československého vojska na Rusi.

Ve své přednášce připomněl br. J. Jermář začátky zahraničního odboje a jeho nejstarší jednotky, Českou družinu a Rotu Nazdar. Věnoval se rovněž motivacím, které vedly první čs. legionáře ke vstupu do armád Dohody. Vysokou politickou vyzrálost příslušníků Roty Nazdar, působících na západní frontě, dotvořil článek jednoho z příslušníků této jednotky a rovněž rodáka z Mladoboleslavska Bělobora Bernarda, jenž byl otištěn v krajanském časopise L’Independance Tchèque. Bernardova slova, přednesená br. J. Filipem, která byla plná odhodlaného boje za národní samostatnost a poražení pangermanismu, vyvolala u přítomných bouřlivý potlesk i dnes, téměř po sta letech.

Br. J. Jermář přiblížil rovněž politický význam, který pro další utváření legií mělo vítězství legionářů v bitvě u Zborova, které otevřelo dveře masovějšímu náboru dobrovolníků do ruské legie a zlepšilo vyjednávací pozici při utváření legie ve Francii a při jednáních o založení legie v Itálii. Přítomným dokreslil obtíže, s nimiž se zvláště ruští legionáři v následných měsících a letech potýkali při bojích s německými jednotkami obsazujícími Ukrajinu, a následně s bolševiky, kteří je coby nepřátelé provázeli po celou jejich cestu napříč Ruskem po transsibiřské magistrále do Vladivostoku, kde další měsíce čekali na výsledek mezinárodních jednání o svém dalším poslaní a uvolnění jejich cesty do vlasti.

Br. J. Jermář jako vnuk ruského legionáře vyprávěl i o vlivu, který na něj samého měl jeho děd a o postojích, jaké zastával v důležitých okamžicích pro svou rodinu, ale i celou společnost. Na ocenil morální kvality a odvahu, s jakou se legionáři dobrovolně přihlásili do boje, který pro ně zdaleka nemusel vyjít vítězně, do boje, z něhož mnozí vyšli s podlomeným zdravím nebo se již nikdy nevrátili.

Přednáška byla členkami a členy Masarykovi společnosti přijata velice srdečně. O přestávce i po skončení zasedání odpovídali bratři Jermář a Filip na mnohé dotazy. Ostatně, nikdy jistě nebylo pochyb, že Masarykova společnost patří mezi myšlenkově nejbližší organizace Československé obce legionářské.

Text a foto: Jiří Filip