Uctění památky prvního předsedy br. Patejdla

V úterý 30. prosince navštívili pracovníci Ústředí ČsOL v čele s tajemníkem br. Milanem Mojžíšem Vinohradský hřbitov v Praze. V den 136. výročí narození prvního předsedy ČsOL br. Josefa Patejdla uctili památku tohoto výjimečného muže u jeho hrobu.

První předseda ČsOL br. Josef Patejdl se narodil 30. prosince 1878 v Hromnici u Plzně. Po absolvování práv na Univerzitě Karlově v Praze v roce 1908 působil v Plzni, kde si roku 1913 otevřel advokátní kancelář. Do první světové války odešel s rakousko-uherským Pěším plukem č. 35 v hodnosti poručíka, ale již 27. srpna 1914, tedy necelý měsíc po začátku konfliktu, se u východopolského Kraśniku dostal do ruského zajetí. V něm se již na počátku následujícího roku zapojil do organizace zahraničního odboje. Dne 1. září 1916 si podal přihlášku do čs. legií a 1. července 1917 do nich byl zařazen v hodnosti poručíka k 5. čs. střeleckému pluku. Stal se jedním z předních organizátorů čs. legií a zahraničního odboje v Rusku. V květnu 1917 se stal tajemníkem Svazu čs. spolků v Petrohradě a v roce 1918 místopředsedou Odbočky Národní rady československé v Rusku. V prosinci 1918 jej ministr války gen. M. R. Štefánik vyslal v čele legionářské delegace do vlasti, aby informoval veřejnost o problémech čs. vojska v Rusku.

V Československu působil nejen jako delegát Československého národního vojska v Sibiři, ale zároveň do roku 1920 vykonával funkci náměstka starosty Plzně. I díky tomu byl na konci července 1919 účastníkem úspěšného vyjednávání s vůdci ozbrojené vzpoury ruských legionářů, kteří se násilně dostali z Železné Rudy až do Plzně a měli v plánu zde získat další podporu pro postup na Prahu. Výsledkem bylo okamžité navrácení vojáků zpět na zápodočeské stanoviště a následné soudní potrestání vůdců vzpoury. Od roku 1920 zastával funkci ministerského rady Kanceláře prezidenta Československé republiky.

Od počátku stál br. Patejdl při založení legionářské organizace, která by byla oporou demokracie a republikánského zřízení a zároveň prosazovala politické cíle a zájmy legionářů. Díky vysokému osobnímu kreditu byl roku 1921 jasným kandidátem na prvního předsedu ČsOL, kterým byl opakovaně volen a v této funkci vytrval až do druhé světové války. V červnu 1921 byl delegován jako poslanec do Národního shromáždění republiky Československé, kde vstoupil spolu s tajemníkem ČsOL br. Jožou Davidem do klubu Československé strany národně socialistické. Spolu s dalšími „bratry poslanci“ vyvíjel silnou intervenční činnosti ve prospěch legionářů.

Po přijetí Mnichovské dohody v éře tzv. druhé republiky vstoupil br. Patejdl v rozporu s rozhodnutím své domovské politické strany do Národní strany práce, která se do nacistické okupace stavěla proti autoritářským tendencím Strany národní jednoty a hájila principy parlamentní demokracie.

Br. Josef Patejdl byl za protektorátu jako významná osobnost první republiky a předseda ČsOL zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen, odkud byl 18. září 1940 dopraven v zuboženém stavu do koncentračního tábora Dachau. Zde podlehl vězeňským útrapám již 7. října 1940.

Jeho tělesné ostatky byly po válce vyzdviženy a přepraveny do vlasti. Prvním bodem programu IV. manifestačního sjezdu ČsOL v létě 1947, při kterém Prahou defilovalo několik desítek tisíc účastníků prvního a druhého odboje, bylo uctění památky br. Patejdla na Vinohradském hřbitově delegací představitelů ČsOL. V roce 1992 udělil prezident republiky Václav Havel br. Josefu Patejdlovi Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy in memoriam. 

text br. Jiří Filip, foto br. Jiří Charfreitag a archiv ČsOL