Pomník padlým legionářům v Ml. Boleslavi byl doplněn o prsti z legionářských bojišť
Letité snahy Jednoty ČsOL v Mladé Boleslavi o nápravu pietního místa zničeného nacisty se ke 100. výročí zahájení československého boje za samostatnost staly skutečností obnovením pomníku na Komenského náměstí.
Dne 8. května 2014 došlo ke slavnostnímu odhalení nové sochy francouzského legionáře z dílny sochaře Michala Moravce. Nejedná se však bohužel o přesnou repliku pomníku, který v roce 1923 odhalili mladoboleslavští legionáři spolu s vedením města, ale o volně inspirovanou nápodobu. Rozhodující prostředky na obnovený pomník dalo Statutární město Mladá Boleslav, které revitalizovalo i celý přilehlý park na zdejším náměstí. Mladoboleslavská jednota se finančně podílela na části podstavce sochy. Od počátku pak organizovali zdejší legionáři uložení schránek s prsťmi z legionářských bojišť.
Ve čtvrtek 19. června v podvečer proběhlo nejprve protokolární zapečetění obsahu schránek v dílnách mladoboleslavské průmyslové školy, která byla vystavěna v letech 1922-1926 dle návrhu architekta Jiřího Vendelína Krohy. Její ryzí funkcionalistický ráz byl skvělou kulisou celého slavnostního aktu, jemuž byli přítomeni zástupce Armády ČR br. brig. gen. Jaromír Zůna a za Statutární město Mladá Boleslav 1. náměstek primátora Michal Kopal. Předseda mladoboleslavské jednoty br. Tomáš Pilvousek ve svém projevu osvětlil význam obnovení schránek s prstmi. Následně byla zapečetěna první schránka, která obsahovala prsť od Zborova, jež byla do původního pomníku uložena v roce 1923 a která byla přes druhou světovou válku uschována policejním ředitelem Adamem. Při nedávné revitalizaci náměstí byla vyzvednuta a uschována mladoboleslavskými legionáři. Do druhé schránky byly uloženy prsti od francouzského Vouziers a Terronu a italského Doss Alta. Společně s nimi byla do schránky vložena i dvě poselství. Přepis původního – z roku 1923 – a rovněž novodobé poselství Jednoty ČsOL v Mladé Boleslavi, pod nějž se podepsal výbor jednoty, br. generál Zůna a pan Kopal.
Znění původního poselství:
V den desetiletého prohlášení samostatnosti Československého státu ukládáme my legionáři z Mladé Boleslavě a okolí prsť z bojišť u Zborova, Terronu, Vouziers a Doss Alta, na kterých naši bratři krváceli a umírali za svobodu a samostatnost československého národa. Přinesli ji bratři, vyslaní Jednotou Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi na bojiště ruské, francouzské a italské.
Ukládajíce posvěcenou prsť pro památku příštím pokolením, věříme pevně, že oběti legionářů i československého lidu ve světové válce nebyly marny, jako jsme věřili v letech 1914–1918, jdouce za svým velikým vůdcem tatíčkem T. G. Masarykem.
V době našeho osvobozenského boje český člověk pochopil, že síla národa je v jednotě a svornosti, neboť z nich vyrostly naše legie, zrodil se 28. říjen, naše svoboda.
Odkazujeme a připomínáme potomstvu tyto dvě největší hodnoty národa, aby vláda věcí našich zůstala v rukou našich.
V Mladé Boleslavi dne 28. října 1928.
Znění novodobého poselství:
V roce stého výročí zahájení československého odboje za osvobození vlasti obrátilo se ve skutečnost dlouholeté snažení Jednoty Československé obce legionářské v Mladé Boleslavi o obnovení Pomníku padlým legionářům v našem městě.
Po přejití vichřic hněvu nacistické a komunistické zvůle, jež tvrdě dopadly na naši jednotu i celou Čs. obec legionářskou, je vláda věcí našich opět v rukou našich. Svoboda dnešní vyžádala si nové zástupy bojovníků, kteří se po vzoru legionářů nesmířili s útlakem.
V úctě ukládáme zpět na své místo původní schránku s prstí od slavného Zborova a navracíme pod pamětní desku i prsti od Terronu, Vouziers a Doss Alta, které jsme na bojištích zbrocených československou krví vyzvedli při svých cestách na místa, kde se rodila naše svoboda.
Trpkost, jakou bratři naší jednoty přečkali při nápravě tohoto pietního místa, jistě jim nijak neubere na sveřeposti. Naopak, stojí před námi nekončící velký úkol navracení odkazu bratří legionářů do povědomí české veřejnosti.
Vy, kteří přijdete po nás, budete již vědět, nakolik se nám tento cíl podařilo naplnit a zda jsme byli hodni nést odkaz bratří legionářů, zakladatelů svobodného československého státu.
V Mladé Boleslavi dne 19. června 2014, v předvečer uložení schránek.
Následně byla i tato schránka zapečetěna br. Jiřím Vošoustem z Jednoty ČsOL v Praze 3. Přítomní pak podepsali pět vyhotovení protokolů o zapečetění schránek, které budou uloženy v několika příslušných archivech. Společnost se poté odebrala na slavnostní otevření nové kanceláře jednoty v budově průmyslové školy.
Na druhý den 20. června připadla hlavní slavnost uložení prstí a poselství do útrob Pomníku padlým legionářům na Komenského náměstí. Nejprve vyrazil na náměstí průvod jednotek Armády ČR se stráží státního praporu, jednotkou čestné salvy, vojenské hudby a čestných stráží praporu ČsOL, roty „Nazdar“ a mladoboleslavských a poděbradských sokolů, a rovněž zástupci folklorního souboru Furiant a dobrovické mažoretky Kopretinky. U pomníku již stál horský kanon Putilov, vyrobený v roce 1916, s nímž bojovali českoslovenští legionáři na Sibiři a který zapůjčil Vojenský historický ústav v Praze.
Vlastní program byl zahájen v 17 hodin za početného navštívení veřejností. Slavnost se konala pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny PČR Jana Hamáčka a za přítomnosti předsedy ČsOL br. Pavla Budinského, náčelníka Vojenské kanceláře Prezidenta republiky brig. gen. Zdeňka Jakůbka, senátora br. Jaromíra Jermáře, náměstka ministra obrany Jakuba Kulhánka, zastupitele Středočeského kraje Karla Horčičky a všech náměstků primátora Mladé Boleslavi.
Bohužel se právě v čase konání slavnosti na několik minut velmi silně rozpršelo ve chvíli, kdy Vzdušné síly AČR vykonaly dvojitý přelet gripenů nad náměstím. Program slavnosti tak musel být upraven. Slavnostní hosté s vážností strpěli nepohodlí počasí a nic nezabránilo uložení schránek do pomníku z rukou Jana Hamáčka a br. Pavla Budinského a následně položení květinových darů. Poté bylo přečteno několik jmen padlých legionářů, zazněla večerka a čestné salvy. Předseda sněmovny Hamáček vystoupil se svým projevem i přesto, že reprodukční technika byla po dešti nefunkční. Při státních hymnách Slovenské a České republiky již na přítomné svítilo opět slunce a ukázalo se, že většina těch, kteří na slavnost přišli, vydržela i přes silný déšť.
Nepřízeň počasí nebyla brána mladoboleslavskými legionáři příliš vážně i díky tomu, že déšť provázel i slavnostní odhalení sochy legionáře dne 1. července 1923. Lze tak tuto malou nepříjemnost považovat za takřka symbolické propojení obou událostí. Uložením prstí z legionářských bojišť bylo obnovení Pomníku padlým legionářům slavnostně dokončeno.
text br. Jiří Filip, foto br. Jan Juřena