Předsedovi ČsOL br. Jožovi Davidovi byla odhalena pamětní deska

Jedna z nejvýraznějších osobností dějin Československé obce legionářské se dočkala uznání ve svých rodných Kylešovicích.

U příležitosti 130. výročí od narození br. Joži Davida byla v pondělí 17. února odhalena pamětní deska významnému představiteli Československé obce legionářské. Záměr, iniciovaný Jaroslavem Burdou, zakladatelem Slezské univerzity v Opavě, a Břetislavem Tůmou, si rychle získal širokou podporu, ke které se připojila i Jednota ČsOL v Opavě a Jednota ČsOL Moravskoslezského kraje.

Slavnostní akt se setkal se zájmem Opavanů. V jeho průběhu se slova ujal jak hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák, tak primátor Opavy Zdeněk Jirásek. Za ČsOL promluvil br. Tichomír Mirkovič a tajemník ČsOL br. Filip Procházka. Mezi zástupci Armády ČR, Matice slezské a dalších organizací byli přítomni i bratři z ČsOL v dobových stejnokrojích. Pěvecký sbor ze Stěbořic zapěl slezské písně a celou událost zakončil zpěvem Československé hymny.

Br. Joža David se narodil v Kylešovicích, v dnešní městské části Opavy, dne 17. února 1884 a velmi záhy se zapojil do politického života v Opavě, což bylo důvodem, proč byl před maturitou vyloučen z opavského gymnázia. Již jako 18letý zakládal základní organizaci České strany národně sociální v Opavě a vystupoval poté jako řečník na politických manifestacích a táborech lidu. Před první světovou válkou pracoval jako redaktor v celé řadě novin – brněnském Pokroku, mostecké Stráži českého severu, mladoboleslavské Obraně lidu a jiných.

Po vyhlášení války musel narukovat k rakousko-uherskému 1. pěšímu pluku, se kterým byl odeslán na východní frontu proti Rusku. V květnu 1915 přeběhl do zajetí a prošel několika zajateckými tábory, ve kterých po svém vstupu do československé legie agitoval mezi Čechy a Slováky a vyzýval je rovněž k zahraničnímu odboji proti Habsburské monarchii. Jako člen Odbočky Čs. národní rady na Rusi se účastnil všech nejdůležitějších politických jednání o čs. odboji v Rusku a jeho koordinaci s pařížskou centrálou vedenou T. G. Masarykem.

Celá prvorepubliková éra ČsOL je s br. Jožou Davidem úzce spojena, neboť byl jejím dlouholetým tajemníkem a vzhledem ke své oblíbenosti mezi bratřími se neúnavně účastnil celé řady legionářských událostí.  Byl rovněž jedním z poslanců zastupujících v Národním shromáždění ČSR legionáře, coby zakladatele státu.

Na počátku války odešel do zahraničí a organizoval pomoc uprchlíkům, kteří proudili přes Jugoslávii, Řecko a Palestinu. V Londýně se připojil ke skupině politiků a důstojníků kolem Edvarda Beneše a zapojil se do práce zahraničního odboje. I zde zůstal věren ČsOL, když se stal předsedou Svazu čsl. legionářů v Anglii. Jeho další smýšlení se projevilo již za války jeho vstupem do prosovětského Slovanského výboru. V době třetí republiky se stal jedním z nejvyšších ústavních činitelů, když od podzimu 1945 zastával funkci předsedy Prozatímního, a o rok později Ústavodárného národního shromáždění.

Při únorovém převratu veřejně nevystoupil a zastával neutrální pozici, čímž přispěl k nástupu komunistického režimu. Brzy se však sám dostal pod dohled Státní bezpečnosti. Zemřel v období Pražského jara 21. dubna 1968.

text Jiří Filip, foto Martin Kůs