Pietní akty v Římě věnované památce dvou čs. legionářů
Dne 4. srpna 2015 uspořádalo Velvyslanectví České republiky v Itálii pietní akty u hrobů dvou československých důstojníků – legionářů z první světové války, kteří jsou pohřbeni v Římě – Jan Čaloun a Vladimír Vaněk.
Velvyslanec České republiky v Itálii pan Petr Buriánek s doprovodem se nejprve poklonil památce legionáře Jana Čalouna, pohřbeného ve vojenské části římského hřbitova na náměstí piazzale Verano (Sacrario Militare nel cimitero Monumentale del Verano). Jan Čaloun byl podporučíkem čs. legií v Itálii (v čs. armádě evidován jako poručík), narodil se dne 14. prosince 1883 v obci Sedlec, zemřel dne 25. října 1918 v nemocnici Porta Furba poblíž Říma. Je jediným československým vojákem, pohřbeným na římském vojenském pohřebišti Verano, kde se nacházejí hroby 50 000 italských vojáků, padlých za 1. a 2. světové války.
Následoval pietní akt u hrobu československého legionáře a diplomata Vladimíra Vaňka na římském protestantském hřbitově Cimitero Acattolico di Roma. Kromě velvyslance Petra Buriánka a dalších zástupců velvyslanectví se pietního aktu zúčastnila rovněž Vaňkova dcera paní Mira Vanek Shejbal s rodinou. Vladimír Vaněk (1895–1965) se významným způsobem zapsal do vojenské historie 1. i 2. československého zahraničního odboje. V době vypuknutí 1. světové války pobýval na ruském území a zde v roce 1914 vstoupil do České družiny, československé vojenské jednotky zřízené v rámci ruské armády. V jejích řadách se osvědčil při bojích na frontě i jako zpravodajský důstojník, když například v listopadu 1914 přešel frontu a dostal se až do Prahy, kde předal K. Kramářovi poselství od vedoucích představitelů čs. odboje v Rusku. Následně se mu podařilo nechat se odvést do rakouské armády a po příjezdu na haličskou frontu přešel zpět na ruskou stranu. V roce 1916 byl vyslán Československou národní radou do západní Evropy, kde se mu mimo jiné v Římě podařilo dosáhnout ze strany italských úřadů povolení, které umožnilo vytvořit na italském území první organizační struktury československého protirakouského odboje.
Do roku 1920 působil v československých legiích a následně jako zpravodajský důstojník v československé armádě, poté zahájil působení v diplomacii. Za 2. světové války pracoval pro československou exilovou vládu ve Stockholmu, odkud řídil významnou zpravodajskou síť. V roce 1944 odejel do Londýna, poté se v témže roce stal nejprve československým generálním konzulem na osvobozeném italském území a následně v letech 1945–46 byl prvním československým vyslancem v postfašistické Itálii. Po návratu do vlasti pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí ČSR, kde patřil k nejbližším spolupracovníkům Jana Masaryka. V prosinci roku 1948 odešel se svou rodinou do exilu v Itálii, kde mimo jiné pracoval i pro české krajanské organizace a úspěšně podnikal v oblasti cestovního ruchu. V italském exilu v roce 1965 zemřel. V roce 2011 byla na jeho počest pojmenována ulice v toskánské přímořské lokalitě Riva del Sole. Vladimír Vaněk literárně zpracoval své válečné osudy v knize „Moje válečná Odyssea“, vydané v roce 1925. V roce 2014 popsal Vaňkovu odbojovou činnost Milan Kovář ve své knize „Diverzanti a agenti v akci“, Vaňkovu diplomatickou kariéru podrobněji vylíčili autoři Jindřich Dejmek, Jan Němeček a Slavomír Michálek v publikaci „Diplomacie Československa“, vydané v roce 2012.
text a foto Velvyslanectví ČR v Římě
