Repatriace ostatků „Špióna, jemuž nevěřili“

Ostatky někdejšího šéfa zpravodajského odboru Ministerstva národní obrany exilové československé vláky Františka Moravce byly v úterý 26. dubna 2022 převezeny do Čech. Slavnostní repatriace ze Spojených států amerických do České republiky proběhla letounem vládní letky za osobní účasti ministryně obrany Jana Černochové a Moravcovy vnučky Anity Moravec Gard.

Ostatky někdejšího šéfa zpravodajského odboru Ministerstva národní obrany exilové československé vláky Františka Moravce byly v úterý 26. dubna 2022 převezeny do Čech. Slavnostní repatriace ze Spojených států amerických do České republiky proběhla letounem vládní letky za osobní účasti ministryně obrany Jana Černochové a Moravcovy vnučky Anity Moravec Gard.

František Moravec měl bohatý život. Narodil se 23. července 1895 v Čáslavi. Studia práv přerušila první světová válka. Jako mladý důstojník rakousko-uherské armády byl zajat na východní frontě a následně dobrovolně vstoupil do řad srbské dobrovolnické divize, se kterou se účastnil bojů v rumunské Dobrudži. Po návratu do Ruska se dostal mezi legionáře putující do Francie, kde pak prodělal několik důstojnických kurzů. Pro nedostatek důstojníků v italské legie byl ale převelen do Itálie a po skončení války se zapojil do bojů o Slovensko proti maďarským bolševikům. V armádě pak zůstal a vypracoval se na vůdčí postavu československého vojenského zpravodajství. Těsně před okupací Čech a Moravy německými vojsky odletěl spolu s dalšími vybranými zpravodajci v rámci „Moravcovi jedenáctky“ do Anglie. V londýnském exilu hned navázal spolupráci s Brity, která byla velmi důležitá pro celou československou zahraniční akci vedenou exilovým prezidentem Edvardem Benešem. Podařilo se mu také prosadit vlastní program československých agentů-parašutistů vysílaných do okupované vlasti se zvláštními úkoly. A obecně je dnes přijímáno, že to byl právě také František Moravec, kdo inicioval operaci ANTHROPOID s cílem likvidace zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Impulzem k tomu byla msta za popravu Moravcova kolegy a přítele generála Josefa Bílého po příchodu Heydricha do Prahy. Moravcovými mstiteli se nakonec stali Josef Gabčík a Jan Kubiš, kteří v květnu 1942 provedli úspěšný atentát. V roce 1944 byl šéf zpravodajců Moravec povýšen do hodnosti brigádního generála, ale s blížícím se koncem druhé světové války bylo stále jasnější, že vliv nad vojenským zpravodajstvím v osvobození republice převezmou prokremelsky orientovaní důstojníci. Hned po únoru 1948 tak musel odejít do svého třetího exilu, ze kterého se však již nevrátil. Angažoval se v činnosti západních zpravodajských služeb proti komunistickému režimu v Československu, v závěru života pak působil jako poradce amerických zpravodajců pro československý region. Zemřel 26. července 1966 ve Washingtonu, D.C. Sepsané vzpomínky Františka Moravce vydala v 90. letech jeho dcera pod titulem Špión, jemuž nevěřili. Urna s jeho popelem byla dlouhé roky u rodiny žijící ve Spojených státech, ale jeho osobním přáním bylo vrátit se alespoň posmrtně do rodné Čáslavi. To se podařilo až v roce 2022, dlouhých 74 let před odchodem do exilu a necelých 56 let po smrti.

Vnučka generála Moravce, paní Anita Moravec Gard, se prostřednictvím Vojenského historického ústavu Praha obrátila na Ministerstvo obrany České republiky s žádostí o spolupráci při převozu ostatků do České republiky. Akci se tak podařilo spojit se zahraniční cestou české ministryně obrany do Spojených států, a to právě v roce 80. výročí operace ANTHROPOID, ke které by bez Františka Moravce nikdy nedošlo. Úspěšná repatriace se podařila i díky osobnímu zájmu české ministryně obrany Jany Černochové.

Slavnostní akt spojený s návratem ostatků začal na čáslavském vojenském letišti, které je domovem 21. základny taktického letectva. Nástupu se zúčastnila početná rodina generála Moravce, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Markéta Pekarová Adamová, představitelé diplomatických sborů ze Slovenska a Spojených států amerických, zástupci rezortu obrany, samosprávy, váleční veteráni, příslušníci ozbrojených sil a vojenského zpravodajství, včetně příslušníků 601. skupiny speciálních sil nesoucí čestný název „Generála Františka Moravce“, zástupci vlasteneckých organizací, spolků, iniciativ a muzeí a další pozvaní hosté. Vedoucím delegace ČsOL byl předseda br. Pavel Budinský. Čestné stráže zajistili vojáci Čestné stráže Armády České republiky, sokolové z České obce sokolské, členové Československé obce legionářské a klubu vojenské historie Rota Nazdar. Z letiště se kolona hostů přesunula na městský hřbitov v Čáslavi, kde byla urna uložena na čestné místo do kolumbária. Na svého slavného rodáka město nezapomíná, byl jmenován čestným občanem a jeho jméno nese hlavní třída.

Symbolický návrat brigádního generála Františka Moravce do rodného města byl důstojným zadostiučiněním jeho vynuceného pobytu v exilu. Svůj život zasvětil službě demokratické Československé republice, a za to si zaslouží naši vzpomínku a úctu. Na nice, ve které je urna uložena, je vytesán nápis: „Nikdy nesmíme vzdát spravedlivý boj pouze proto, že se situace zdá beznadějná – žádná moc na světě nemůže navždy zotročit lidského ducha.„

text: br. Petr Tolar
foto: Ministerstvo obrany ČR