Přísaha Slovácké brigády v Hodoníně
Po sto letech nastoupili na dlažbu hodonínského Masarykova náměstí vojáci ve stejnokrojích Slovácké brigády, aby zrekonstruovali akt slavnostní přísahy Československé republice. O průběhu skutečné přísahy nás informuje dobový tisk: „V neděli 17. listopadu 1918 nastoupil kombinovaný prapor [Slovácké brigády] pod velením nadporučíka Nosterského. Hudba zahrála nejprve Kde domov můj, vojáci vzdali čest praporu. Na to vystoupil na balkon radnice velitel brigády setník Hluchý a promluvil ke všem vojákům a nesčetným davům lidu řeč prodchnutou vroucí láskou k národní svobodě. Přísežnou formuli přednesl pobočník brigády nadporučík Ladislav Jandásek. Vojáci následně přísahali na prapor Hodonínského Sokola. Poté zahrála Kde domov můj a Hej Slované.“
Prosluněný sobotní den (17. listopadu 2018) věnovaný Slovácké brigádě dal Hodoňanům i přespolním možnost se seznámit s méně diskutovanou kapitolou regionálních dějin. Slovácká brigáda vzniklá týden po převratu v Hodoníně se zúčastnila řady operací klíčových pro formování hranic rodícího se státu (na Břeclavsku, Mikulovsku, Těšínsku i Slovensku). Její vojáci zajišťovali také klid a pořádek v popřevratovém Československu, kterým zmítaly projevy anarchie a odplaty. Slovácká brigáda do značné míry vyplnila vakuum mezi rozpadající se rakousko-uherskou armádou a čs. legiemi, které se navracely do vlasti od prosince 1918. Než se legie zapojily do obrany Československa, bylo třeba zformovat dobrovolnické útvary okamžitě upotřebitelné k ochraně státních zájmů, majetků, ale i životů všech občanů. V čele největší popřevratové dobrovolnické jednotky – Slovácké brigády stanul setník (později povýšen na majora) Cyril Hluchý, který vazbu na čs. legionáře shrnul v brigádním rozkazu č. 1: „Duch legií i dále pěstěn a žíti bude v naší Slovácké brigádě. Jen právo a svobodu chceme hájiti. A s heslem tím možno jen zvítěziti nebo zemříti. Slovácká brigáda tvořiti chce most, který spojovati má světovou slávu československých legií se skvělou budoucností národní.„
Součástí programu věnovanému Slovácké brigádě byly kromě samotného aktu přísahy ukázky historické techniky (nákladní automobily Tatra TL4 a Laurin&Klement), vojenských táborů, stejnokrojů, výzbroje a výstroje nejen Slovácké brigády, ale domácího vojska a čs. legií vůbec. Z vystavených zbraní můžeme zmínit horský kanon vz.07 ráže 7,5 cm, kulomety Schwarzlose M.07/12, Hotchkiss Mle.1914 nebo Maxim M.1910. Prezentovala se také polní nemocnice, polní kuchyně nebo dobový flašinetář. Návštěvníci si mohli odnést informační materiály (pohlednice oražené příležitostným razítkem a leporela o historii Slovácké brigády). Pro zájemce o hlubší studium tohoto tématu byla v Regionálním centru v Hodoníně připravena panelová výstava Slovácká brigáda 1918–1919 a od 15. hodiny následovala beseda o historii Slovácké brigády v přísálí Masarykova muzea v Hodoníně. Na besedě přednesli své poznatky z výzkumu dějin Slovácké brigády historici Lukáš Lexa a Vlastimil Němeček.
Jménem organizátorů chci srdečně poděkovat všem zapojeným institucím, klubům i jednotlivcům za bezvadnou spolupráci (předně Masarykovu muzeu v Hodoníně, T. J. Sokol v Hodoníně, Regionálnímu centru v Hodoníně, KVH 43. pěší pluk Brno, Klubu policejní historie Brno, KVH Brendy Josefov a KVH Slovácko). Hlavně bych rád poděkoval Ministerstvu obrany ČR a Městu Hodonín za finanční příspěvek nezbytný pro uskutečnění akce. Jsem potěšen, že Slovácká brigáda neupadla ve víru mnoha připomínkových akcí ke 100. výročí vzniku Československa do pozadí. Její vojáci sehráli vedle legionářů důležitou úlohu ve formování novodobého československého státu, prolévali krev v krizových momentech mladičkého Československa a pozornost si právem zaslouží. Čest jejich památce!
text: br. Lukáš Lexa
foto: Lucie Böhmová Dvořáková, Masarykovo muzeum v Hodoníně
