Zemřela ses. Olga Pěničková

Ve středu 4. ledna 2023 zemřela válečná veteránka ses. Olga Vladimíra Pěničková, rozená Krejíčková. Bývalé zdravotnici 1. československého armádního sboru a člence Jednoty Československé obce legionářské Brno 1 bylo 94 let.

Narodila se 4. října 1928 v obci Okolek u Žitomiru do rodiny volyňských Čechů Marie a Vladimíra Krejčíkových. Tato část dnešní Ukrajiny byla tehdy součástí Sovětského svazu a také rodina Krejčíkových poznala stalinský teror na vlastní kůži. Otec byl na konci 30. let jako kulak zatčen a deportován do gulagu, kde strávil dlouhých deset let. Mezitím došlo v červnu 1941 k napadení SSSR jeho bývalým spojencem, nacistickým Německem. Volyňská oblast byla zabrána německým vojskem do léta 1944, kdy přišla sovětská Rudá armáda a za ní také jednotky 1. československého armádního sboru v SSSR. Mezi početnou komunitou volyňských Čechů byl proveden nábor, kterého využilo i nemálo volyňských žen. Někteří mladí dobrovolníci se chtěli do Svobodovy armády dostat tak vehementně, že se dělaly staršími. Tak učinila i šestnáctiletá Olga Krejčíková, když byla v říjnu 1944 odvedena k náhradnímu tělesu v Sadaguře. Prošla krátkým výcvikem a stala se zdravotnicí u vojenské polní nemocnice 1. československé samostatné brigády. Byla na předoperační péči, připravovala na zákrok vážně poraněné vojáky stažené z bojů během Karpatsko-dukelské operace a pak i během postupu Slovenskem na Moravu. Ani jí samotné se válečné zranění nevyhnulo – při dělostřeleckém přepadu u obce Barwinek byla zasažena střepinami do nohou. Později vzpomínala: „Vasil mi řekl: ‚Olino, ty jsi to dostala, máš zakrvácenou nohavici,‘ a já říkám: ‚To nic není, noha tam ještě drží.‘ Dvě střepinky, co v noze našli, vytáhli a tu malinkou tam nenašli, tak je tam dodnes.“ Jako vojenská zdravotnice sloužila u svobodovců také její starší sestra Emílie.
Po skončení války se rozhodla využít nabídky na repatriaci volyňských Čechů do Československa a usadila se na Žatecku. Do Čech přesídlila i rodina, ale až po sedmnácti letech se k nim vrátil otec Vladimír. Jeho dcera Olga byla již v té době provdána za Václava Pěničku a měla syna Miroslava. V roce 1996 byla povýšena do hodnosti rotmistryně v záloze. Od roku 2001 byla členkou Jednoty Československé obce legionářské Brno 1.

Čest její památce.