Syn lékaře, který zachránil umírajícího partyzána, navštívil pamětnici Helenu Steblovou

S velkým dojetím došlo v pondělí 8. července k setkání čtyřiadevadesátileté paní Heleny Steblové z Bystřice se Stanleym Sorokou, synem lékaře, který v roce 1943 amputoval ruku těžce zraněnému partyzánu Janu Heczkovi z Košařisk. Připomeňme, co se před 76 lety událo. 

Na počátku roku 1943 působila na Třinecku a Jablunkovsku partyzánská skupina „Nad Olzou“, které velel Pavel Rusz z Bystřice. „Tehdy se u nás doma objevil těžce raněný partyzán, který se ptal na paní Samcovou z blízkého Hrádku ve Slezsku,“ vzpomíná paní Helena Steblová. „Už si nepamatuji, jestli zraněná ruka zavěšená v šátku byla levá nebo pravá. Nebylo však pochyb, že bez pomoci lékaře ten muž nepřežije. Otec se mu podíval na zraněnou ruku, která byla prostřelena a zanícená. Zranění bylo natolik vážné, že mu hrozila smrt. Rozhodl se proto, že požádá o pomoc lékaře z Třince, doktora Soroku, o kterém věděl, že pomáhá partyzánům. Bylo mi tehdy 18 let a měla jsem strach. Vzala jsem si brýle, aby mě nikdo nepoznal a jela jsem do Třince na kole. Doktor Soroka se na nic nevyptával a slíbil, že k nám přijede večer. Slovo dodržel a přijel společně s paní Samcovou před půlnocí. Podíval se na těžké zranění a rozhodl se okamžitě operovat. Operace se uskutečnila v těžkých podmínkách, na otomanu v kuchyni, v naší chalupě nebyla elektřina, svítilo se petrolejovou lampou, kterou jsem natáčela tak, aby doktor Soroka dobře viděl. Z plotny jsem mu nosila horkou vodu a podávala nástroje. Zraněnému partyzánu nakonec amputoval ruku. Byl to pro mě otřesný zážitek,“ vzpomíná Helena Steblová.

Partyzána poté umístili do podkroví na půdu a dali mu hůl. Když bude něco potřebovat, aby na ně zaťukal. Všichni měli strach, aby nedošlo k prozrazení. Stávalo se totiž, že ťukal v době, kdy u nich byla návštěva a to bylo nebezpečné. Asi dva týdny přicházel doktor Bogdan Soroka do jejich chalupy v Bystřici a převazoval pahýl amputované paže. Po čtrnácti dnech pro zraněného partyzána přišli jeho spolubojovníci. Na udání sousedky byla ovšem rodina paní Heleny Steblové zatčena gestapem, tatínek zahynul v koncentračním táboře Sachsenhausen v únoru 1945, maminka byla uvězněna v Mysłowicích a Helena prošla třemi koncentračními tábory Mysłowice, Ravensbrück, Salzwedel a přežila pochod smrti. S maminkou se setkala až v roce 1946.

Stanley Soroka přijel se svou dcerou z Austrálie a společně s předsedou Jednoty Československé obce legionářské ve Frýdku-Místku a kronikářem obce Bystřice br. Petrem Majerem, který schůzku inicioval, odjeli po prohlídce informačního centra MUZ IC za paní Helenou Steblovou. Byla velmi dojatá a nemohla uvěřit, že ji z takové dálky navštívil: „Nikdy bych nevěřila, že se něčeho podobného dožiji,“ řekla se slzami v očích. Pan Stanley Soroka pak vyprávěl o své rodině, o svém otci, který se ke konci války oženil v Istebné a který následně v roce 1945 přešel do francouzské zóny v rozděleném Berlíně. Původně se rodina Bogdana Soroky chtěla usadit v Kanadě nebo v USA, nakonec se rozhodli pro Austrálii. Paní Steblové pak ukázal řadu fotografií, které dovezl, nejen svého otce, nýbrž celé jeho rodiny v Austrálii. „Jsem nesmírně rád, že jsem měl možnost paní Steblovou, o které můj otec často hovořil, navštívit,“ řekl. „Mohu tak doplnit životní osud mého otce o statečné ženě, která ve svých 18 letech prokázala nesmírnou odvahu.“ Pan Stanley Soroka odjížděl se svoji dcerou z Bystřice plný dojmů a slíbil, že se sem opět vrátí.

text a foto: br. Teodor Hybner