Pietní akt za Jana Čapka v Orlové
V sobotu 15. 6. 2019 proběhl na hřbitově v Orlové pietní akt k připomenutí osobnosti sokolského činovníka, italského legionáře a hrdiny boje za národní osvobození, poručíka in memoriam Jana Čapka (1876-1918). Součástí vzpomínkové akce u příležitosti 143. výročí narození a zároveň 101. výročí hrdinné smrti byl slavnostní nástup stráží praporů zúčastněných spolků v historických sokolských a legionářských stejnokrojích za hudebního doprovodu uniformované Hornické kapely.
Poprvé v novodobé historii tak Čapkovi přišli vzdát čest také zástupci hornického cechu, jehož byl sám členem. Nad pohřebištěm následně zazněly proslovy za pořádající Sokolskou župu Moravskoslezskou a jednotu Československé obce legionářské Ostrava I, které přiblížily Čapkovy zásluhy v sokolském hnutí a zahraničním odboji. V průběhu piety došlo k symbolickému rozprášení půdy z místa Čapkova skonu u Fossalta di Piave nad jeho neoznačeným hrobem v centrální části pohřebiště Pomníku padlým za Těšínsko a položení věnců a květin zástupci města Orlové, obce Doubravy, jednot ČsOL Ostrava I a Havířov, sokolských jednot z Moravské Ostravy 1 a Prahy-Libně, Sokolské župy Moravskoslezské, skautů a jednotlivců.
Letos uplynulo 101 let od tragické smrti nejvěhlasnějšího italského legionáře Jana Čapka. Narodil se 17. června 1876 v Michli u Prahy, od 17 let byl aktivním členem vinohradské jednoty Sokola a právě sokolské myšlenky se mu staly životním krédem a morálním imperativem. Ve svých 25 letech odešel za profesí do Orlové na Těšínsku, kde pracoval jako důlní dozorce na dole Eleanora a současně působil v místní sokolské jednotě jako cvičitel. Již v roce 1907 se stal náčelníkem sokolské župy Moravskoslezské, z této pozice pak v rámci českého národního hnutí významně přispěl k rozšíření sokolských myšlenek v kraji.
Ačkoliv byl jako horník vyreklamován z frontové služby, v létě roku 1915 byl nuceně odveden do rakousko-uherské armády jako „politicky podezřelý“. Již na podzim téhož roku byl u Doberda na italské frontě raněn a zajat italskými vojáky. V zajateckých táborech pak organizoval první hloučky revolučně smýšlejících Čechů a Slováků a tato snaha pak v lednu 1917 vyústila v založení Československého dobrovolnického sboru, který sdružoval dobrovolce ochotné odejít zpět na frontu a bojovat po boku dohodových vojsk za samostatný československý stát. Pro tuto svou činnost byl prvorepublikovou rétorikou nazván „Zakladatelem italské legie“. Na konci svého působení měl Sbor na 10 000 členů, kteří v dubnu 1918 tvořili základ formující se čs. legie v Itálii. Mezi prvními pak v hodnosti prostého střelce Jan Čapek odchází na frontu k Piavě, aby tam s I. praporem 33. střeleckého pluku prošel bojovým křtem italské legie. V den svých 42 narozenin – 17. června 1918, pak u Fossalta di Piave padl při útoku na kulometné hnízdo. Jeho ostatky byly v roce 1922 převezeny na orlovský hřbitov a uloženy na čestném místě v Pomníku padlým za Těšínsko. Celý svůj život zasvětil Jan Čapek sokolským ideálům a myšlence samostatnému státu.
text a foto: br. Martin Lokaj
