80. výročí smrti Rudolfa Tlapáka
Pouze symbolicky si jednota Československé obce legionářské Ostrava 1 mohla připomenout u tzv. Tlapákova nároží na rohu ulic Matiční a Dr. Šmerala v Moravské Ostravě 80. výročí tragické smrti ruského legionáře, pedagoga, předsedy někdejší moravsko-ostravské jednoty Československé obce legionářské a přední osobnosti kulturního života meziválečného Ostravska – br. Rudolfa Tlapáka (1884-1940).
Rodáka ze Zaječic na Chrudimsku přivedlo do Moravské Ostravy roku 1908 profesorské místo na místním klasickém gymnáziu, kde začal učit latinu a řečtinu. Nedlouho po svém příchodu se aktivně zapojil do českého spolkového dění a s ním spojených osvětových aktivit. V novém působišti se také oženil a založil rodinu. Po vypuknutí války však musel v srpnu 1914 odejít v řadách C. a k. pěšího pluku č. 3 coby poručík na východní frontu, kde ale již 23. října téhož roku padl do ruského zajetí. V různých zajateckých táborech na Sibiři pak strávil téměř čtyři léta. Teprve 15. července 1918 se mu v Omsku podařilo vstoupit do československého zahraničního vojska, v němž sloužil u sborového a posléze týlového intendantstva. Na sklonku roku 1919 byl převeden k Informačně osvětovému odboru, u kterého setrval až do dubna 1920, kdy na palubě lodi President Grant opustil v hodnosti svobodníka Vladivostok.
Do osvobozené vlasti se Rudolf Tlapák vrátil v červnu 1920. Důstojnických prýmek nadporučíka ruských legií se dočkal o měsíc později – to však již uniformu svlékl a vrátil se zpět k rodině. Po dlouhé šestileté přestávce se znovu postavil za katedru a s nebývalou vervou se zapojil do kulturního a společenského života Moravské Ostravy. Díky své činorodosti a schopnostem se brzy stal přední osobností legionářského hnutí na Ostravsku. Nepřekvapí proto, že si jej moravsko-ostravská jednota Československé obce legionářské roku 1924 zvolila svým předsedou, kterým byl až do jejího zániku v roce 1939. Tlapák byl rovněž členem výboru Moravskoslezské župy Československé obce legionářské a v letech 1927 a 1937 hlavním organizátorem masových zborovských oslav. Významně přispěl ke zlepšení sociální situace řady „bratří“ postižených následky hospodářské krize. Sám byl horlivým popularizátorem legionářských tradic, které se snažil šířit publikováním vzpomínek v novinách, časopisech, sbornících nebo prostřednictvím rozhlasových relací.
S Tlapákovým jménem je na Ostravsku spojeno nepřeberné množství kulturních aktivit – měl zásluhy na vybudování Lidové univerzity Masarykovy, jako jednatel pozitivně ovlivňoval chod Kulturní rady pro širší Ostravsko, jednatelem byl rovněž v Okresním osvětovém sboru, působil v Ústřední knihovní radě, ve Spolku pro vystavění a udržování výstavního pavilonu, jehož péčí vznikl Dům umění, pracoval v ústředním spolku českých profesorů, stal se místopředsedou Česko-polského klubu či členem Národní rady v Brně. Tlapák mimo to redigoval časopis Černá země a ročenku Rok lidovýchovné práce. V letech 1925-1939 zasedal v moravsko-ostravském obecním a také zemském zastupitelstvu. To vše mu nezabránilo se věnovat i nadále výuce na gymnázium, jehož se stal roku 1934 ředitelem.
S ohledem na výše uvedené aktivity nebylo jistě náhodou, že Tlapákovo jméno figurovalo vysoko na seznamu představitelů českého národa zatčených v rámci preventivní Akce Albrecht I. v září roku 1939. Ze sběrného tábora v Moravské Ostravě byl následně deportován do koncentračního tábora v Oranienburgu u Berlína. I zde Tlapák poskytoval pomoc a útěch druhým. Krutému věznění ale nakonec podlehl. Jeho život skončil mučednicky v elektrických drátech dne 31. října 1940.
Představitelé obnovené Československé obce legionářské usilovali po II. světové válce o důstojné uctění svého předního činovníka, kterému však zabránil komunistický převrat. K nápravě došlo teprve nedávno. Výjimečného vlastence Ostravanům připomíná od roku 2017 v úvodu zmíněná pamětní deska, kterou za podpory města Ostravy odhalilo svému někdejšímu řediteli na jedné ze svých budov Matiční gymnázium.
Čest jeho památce!
text a foto: br. Martin Lokaj
