Vzpomínka na vyhnané z pohraničí v roce 1938

Ve čtvrtek 24. září uspořádala Československá obec legionářská ve spolupráci s Centrem české historie, o. p. s., pietním aktu u pamětní desky Čechům, Židům a protinacisticky smýšlejícím Němcům vyhnaným v roce 1938 v souvislosti s událostmi kolem podpisu mnichovské dohody z našeho pohraničí sudetoněmeckými henleinovci. 

Vzpomínkové setkání se konalo v odbavovací hale Masarykova nádraží v Praze, kde je pamětní deska osazena. Přípravy piety byly poznamenány nejistotou vzhledem ke zhoršující se epidemické situaci a zaváděným hygienickým opatřením. Jejich aktuální stav v den konání nakonec umožnil uskutečnění akce, byť bylo třeba učinit náležité úpravy uspořádání i programu setkání.

Pozvání přijal místopředseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch, za dolní komoru Parlamentu ČR byl přítomen poslanec Jiří Kobza, za hlavní město Prahu se účastnil předseda Výboru pro kulturu, výstavnictví, cestovní ruch a zahraniční vztahy Jan Wolf. Ministerstvo obrany ČR reprezentoval vedoucí Odboru pro válečné veterány plk. Karel Vávra a Armádu ČR zástupce ředitele KVV Praha pplk. Pavel Kácl. Mezi dalšími hosty byl předseda Společnosti gen. M. R. Štefánika Vojtech Čelko a 1. místopředseda ČSBS br. Emil Kulfánek.

Pietní akt, jenž moderoval Martin Hrdinka z Českého rozhlasu, zahájil vojenský trubač signálem „Pozor!“, po čemž následovalo kladení květinových darů k pamětní desce a minuta ticha za zvuků „Večerky“. Se svým projevem následně vystoupil senátor Milan Štěch, který mimo jiné uvedl: „Posláním různých pamětních desek či pomníků je uchovat historickou paměť na významné události v naší minulosti. Tak významné, že by byla velká chyba na ně zapomínat. Nezapomínejme a poučme se z krutých stránek naší historie, abychom my nebo naši potomci nemuseli v budoucnu prožívat něco podobného znovu.“

Na závěr vzpomínky zazněla Slovenská a Česká státní hymna, čímž byla pieta ukončena. V Masarykově salonku u I. nástupiště program pokračoval představením nového vydání knihy Sydneyho Morrella Viděl jsem ukřižování, v níž anglický novinář bezprostředně zachytil své dojmy a zkušenosti z půlročního působení v Československu v roce 1938 coby dopisovatele anglického tisku.

Poděkování za vynikající spolupráci při organizaci a realizaci akce patří Ministerstvu obrany ČR, Posádkovému velitelství Praha a jmenovitě pak panu Jaroslavu Těšínskému, který je zároveň tím, kdo před více než pěti lety inicioval vznik pamětního místa na Masarykově nádraží v Praze.

text: br. Jiří Filip

foto: Jaroslav Těšínský