Cena Rudolfa Medka a vernisáž výstavy

Významným oceněním realizačního týmu projektu Legie 100 za dlouhodobou popularizaci legionářského odkazu bylo předání Ceny Rudolfa Medka historikům a hlavním organizátorů projektu LEGIE 100 Jiřímu Charfreitagovi a Milanu Mojžíšovi, kterou jim udělila Slovanská knihovna Národní knihovny České republiky a spolek Ruská tradice za systematickou badatelskou práci a především za koncepční přípravu, realizaci a řízení projektu Legie 100 v letech 2014-2020. Slavnostní předání této ceny proběhlo za účasti více než 100 významných hostů na nádvoří Národní knihovny České republiky dne 16. září 2020 a informace o něm byla několikrát uvedena ve zpravodajství České televize. Slavnostní předání bylo spojeno s vernisáží výstavy „Na magistrále. Československá legie v Rusku jako literární inspirace“ a s uvedením v život dalšího svazku naší edice pamětí. 

Cena Rudolfa Medka byla založena roku 2008 Slovanskou knihovnou Národní knihovny v Praze a Nadačním fondem angažovaných nestraníků, po jehož zániku převzal jeho roli roku 2015 spolek Ruská tradice. Cílem ceny je ocenit osobnosti různých oblastí vědy, kultury či umění, které se zabývají česko-ruskými vztahy ve 20. století. Mezi laureáty ceny patří např. historici Mečislav Borák, Jaroslav Vaculík, Raisa Machatková, režisérka Marta Nováková, diplomat Petr Kolář či badatel a významný falerista Edmund Orián. Ten byl oceněn zejména za své badatelské úsilí v oblasti historie čs. legií a Jiří Charfreitag a Milan Mojžíš na něj tak trochu navazují, přičemž byl vyzdvižen zejména jejich podíl na realizaci projektu Legie 100 a na unikátním pojízdném muzeu Legiovlak. Připomenuto bylo ale i jejich dlouholeté aktivní působení v oblasti výzkumu a propagace historie čs. legií z let 1914-1920.

Předání proběhlo v přátelském duchu na nádvoří historické budovy Klementina, přičemž hostům, mezi kterými byly i vnučky gen. Medka, potomci čs. legionářů a zástupci řady institucí, představil oba oceněné ředitel Slovanské knihovny Lukáš Babka a několik slov přidal i předseda spolku Ruská tradice Igor Zolotarev. Následovalo předání ocenění a o oceněných promluvil herec Jiří Dvořák. Ten mimo jiné řekl: „Je mi velkou ctí, že mohu být přítomen předání Ceny Rudolfa Medka, která nese jméno významného legionáře, generála meziválečné československé armády a známého propagátora legionářských tradic a myšlenek, do rukou jeho současných pokračovatelů, členů Československé obce legionářské a vedoucích osobností úspěšného projektu Legie 100. Ten připomíná boj čs. dobrovolníků za samostatnost svého národa v letech 1914–1920 různými způsoby, přičemž asi nejvýznamnějším jsou cesty pojízdného muzea Legiovlak, který jezdí po Česku i Slovensku a přiváží legionářský odkaz přímo k lidem, často potomkům legionářů. Sám s Jirkou a Milanem na projektu dlouhodobě spolupracuji. Zúčastnil jsem se několika zahraničních poutí za hroby našich hrdinů, pietních aktů i rekonstrukcí známých bitev. Společně jsme v rámci těchto aktivit pracovali na dokumentárním seriálu Legie 100, který běžel v roce 2018 v České televizi, a na krátkých dokumentech pro expozici v Legiovlaku a výukových materiálech pro základní a střední školy. Stal jsem se také kmotrem jednoho z deníků, které Československá obec legionářská v rámci své edice vydává. Jak vidíte, aktivit v rámci projektu Legie 100 je nepřeberné množství. Nic by z toho ale nebylo možné, nebýt zde Jirky a Milana. Nebýt jejich mravenčího úsilí, obíhání a přesvědčování důležitých lidí o důležitosti připomínaní si bojovníků za naší samostatnost – projekt by nevznikl. Nyní se mu již šestým rokem věnují doslova ve dne v noci, plánují spousty zajímavých akcí, starají se o chod Legiovlaku i nového Muzea čs. legií, které můžete navštívit zde v Praze. Podílejí se také na přípravě publikací, výstav a propagují československé legie všude, kam se dostanou. I díky tomu se snad na legionáře nikdy nezapomene a věřím, že Rudolf Medek by byl velmi rád a potěšen, že cenu nesoucí jeho jméno dostávají právě pokračovatelé jeho odkazu. Hoši, díky a gratuluji!“

Oba laureáti ve svém poděkování zdůraznili, že se nejedná o cenu jen pro ně, ale že ji považují za ocenění celého realizačního týmu projektu Legie 100, tedy všech, kteří se na něm v průběhu uplynulých let podíleli a přispěli svou prací k jeho zdárnému průběhu.

Po slavnostním přípitku následovala druhá část programu, kterou byla vernisáž výstavy „Na magistrále. Československá legie v Rusku jako literární inspirace“, kterou společně připravila Slovanská knihovna a ČsOL. Výstava se skládá ze dvou částí. První tvoří panely na stěnách, které návštěvníky seznamují s historií a nejvýznamnějšími momenty čs. legie v Rusku a také s uměleckými aktivitami legionářů na Transsibiřské magistrále. Druhou tvoří několik vitrín s knižní a časopiseckou produkcí jak legionářů na Sibiři, tak poté doma, přičemž je představena jak memoárová, tak odborná literatura, ale také noviny, časopisy či vojenské příručky. Zapomenuto není ani na produkci z období po roce 1945, či na odraz tématu čs. legií v literatuře zahraniční. Jedna vitrínka je také věnována současné tiskové produkci ČsOL.

Slavnostní příležitosti však bylo ještě využito k uvedení v život nového 12. svazku Pamětí Československé obce legionářské s názvem Česká škola na Sibiři. Jeho autorem je Václav Valenta, který byl v meziválečném období pod jménem Václav Valenta-Alfa významným autorem legionářských knih a divadelních her s legionářskou tématikou pro děti. Ten se totiž, poté co prodělal boje s bolševiky jako dělostřelec, stal řídícím učitelem Školy nezletilých dobrovolců Čs. vojska na Rusi. A právě vzpomínky na působení v této instituci, která se snažila vzdělávat sirotky, kteří se k čs. vojsku během bojů přidali, tvoří hlavní část nové knihy. Představení knihy se účastnila také Hana Krátošková, vnučka autora, která poskytla mnoho cenných materiálů z rodinného archivu.

text: Michal Rak

foto: Milena Kárná, Petr Kukal