Zemřel válečný veterán br. Alexander Burger
Včera zemřel válečný veterán, účastník zahraničního odboje během druhé světové války, bratr poručík v. v. Alexander Burger. Jednalo se o jednoho z posledních pamětníků dramatických ústupových bojů československé divize ve Francii z června roku 1940. Byl dlouholetým členem Československé obce legionářské v jednotě Praha 10. Čest jeho památce.
Alexander Burger se narodil 20. dubna 1922 ve slovenské obci Ratkovské Bystré v okrese Revúca. Aby pomáhal s uživením rodiny, začal již ve velmi mladé věku pracovat jako obsluha v cukrárně. Po okupaci jihoslovenského území maďarskou armádou se rozhodl odejít za hranice. Na česko-slovenském konzulátu v Budapešti se přihlásil mezi dobrovolníky, kteří odjeli přes Jugoslávii, Řecko a Turecko do francouzské Sýrie. Po čase se pak lodí dostal do jihofrancouzské Marseille a byl zapsán do stavu československé zahraniční armády na půdě Francie, neboť mezitím vypukla druhá světová válka. Následoval pobyt ve vojenském táboře Agde, kde se soustřeďovala 1. československá divize ve Francii. Zde probíhal výcvik a vystrojení jednotky. Až zoufalá situace francouzských jednotek uspíšila nasazení československých vojáků na frontě. Jako příslušník 1. pěšího pluku se do prvního bojového nasazení dostal 13. června 1940 při obraně přechodu řeky Grand Morin. Alexandrovi Burgerovi byla svěřena obsluha lehkého kulometu, aniž by k tomu absolvoval odpovídající výcvik. Čechoslováci odrazili německý útok, ale kvůli zhroucení celé fronty byli přinuceni ustupovat k Loiře. Nakonec se jednotka stáhla do přístavu Séte, odkud se Burger přeplavil na lodi Rod-el-Farag do Velké Británie. Zbytky československé divize z Francie byly soustředěny do zámeckého parku Cholmondeley Park v hrabství Cheshire. Došlo k přetransformování jednotky a vybavení britskou výstrojí a výzbrojí. Jako příslušník 1. československé smíšené brigády prodělal Burger další výcvik, strážil anglické pobřeží a připravoval se na vylodění na kontinent. V roce 1943 se do Británie dopravili českoslovenští vojáci bojující do té doby v Severní Africe a po sloučení s pozemními jednotkami vznikla Československá samostatná obrněná brigáda. V srpnu 1944 se brigáda vylodila v Normandii, ale nakonec nebyla zařazena mezi jednotky postupující na čele západní fronty. Od října 1944 jí byl svěřen důležitý úkol obléhat silnou německou posádku severofrancouzského přístavního města Dunkerque. Alexander Burger nebyl sám, které toto rozhodnutí spojeneckého velení zklamalo. Během obléhání Dunkerque byl zařazen k 3. tankové rotě II. tankového praporu. Zpráva o konci války jej zastihla na dovolené v Paříži.
Alexander Burger strávil v československém zahraničním odboji dlouhých šest let nejistoty. Když se vrátil, byl najednou bez rodiny, bez vzdělání a bez budoucnosti. Začal pracovat u pekařské firmy Odkolek, absolvoval řadu školení a kurzů, a postupně se vypracoval. Za svou službu byl vyznamenán československou medailí Za chrabrost před nepřítelem a povýšen do hodnosti poručíka ve výslužbě. Již od roku 1993 byl členem Československé obce legionářské, jednoty Praha 10. Účastnil se řady akcí spojených s připomínáním druhého československého odboje, včetně vzpomínkových cest do Francie organizovaných ČsOL a ministerstvem obrany.
Zemřel v nemocnici v Brandýse nad Labem ve středu 27. ledna 2021.
Stanový tábor československých vojáků evakuovaných z Francie v zámeckém parku Cholmondeley Park.
Alexander Burger první zleva již v novém britském stejnokroji, červenec 1940
Br. Alexander Burger řečnící na setkání válečných veteránů ve slavnostním sále ministerstva obrany Na Valech, říjen 2013
Br. Pavel Budinský, předseda ČsOL, br. Alexander Burger (uprostřed) a čestná stráž s replikou praporu 1. pěšího pluku,
ve kterém br. Burger bojoval v černu 1940. Snímem pořízený po pietním aktu k 70. výročí ukončení druhé světové války
u pamětní desky ve Wormouthu ve Francii, květen 2015
