Zemřel stoletý válečný veterán Vasil Suremka

V krátké době nás postihla druhá smutná zpráva. Ve čtvrtek 24. června 2021 dopoledne zemřel válečný veterán Vasil Suremka. Bývalý příslušník 1. československého armádního sboru v SSSR a dlouholetý člen plzeňské jednoty Československé obce legionářské oslavil letos v květnu 100. narozeniny. Čest jeho památce. 

Vasil Michal Suremka se narodil 27. května 1921 v obci Nižný Studený (Нижній Студений) na Podkarpatské Rusi v tehdejší Československé republice. Po vzoru svých rodičů, kteří oba pracovali v lesnictví, nastoupil studia na střední lesnické škole. V roce 1939 bylo území Podkarpatské Rusi okupováno Maďary a pro Suremku, jehož rodina se stala maďarskými občany, vznikla povinnost služby v maďarské armádě. Narukoval a na východní frontě padl do sovětského zajetí. Dobrovolně se přihlásil do československé zahraniční armády, do které byl odveden 16. září 1944 v Krosně. Až do konce války sloužil u 3. samostatné brigády 1. československé armádního sboru v SSSR. „Svobodovec“ Vasil Suremka prošel Karpatsko-dukelskou operací a osvobozováním Slovenska. Během bojů v Dukelském průsmyku byl krátce po přidělení k jednotce raněn střelou do levé nohy a střepinou do krku. V únoru 1945 byl z vojína povýšen na svobodníka. Za svou válečnou službu byl vyznamenán sovětskou medailí Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941-1945, československou Pamětní medailí československé armády v zahraničí se štítkem SSSR a Dukelskou pamětní medailí.

Po válce se vrátil k lesnictví. Jak sám řekl: „Měl jsem zbraní dost, chtěl jsem do lesa.“ Dokončil školu a pracoval u lesní správy v Horšovském Týně, později v Rožmitále pod Třemšínem a také v Holýšově. Počátkem 80. let zakotvil v Dýšině na Plzeňsku, kde žije dodnes. V roce 1993 se stal členem plzeňské jednoty Československé obce legionářské, a dokud mu to zdraví dovolovalo, rád se účastnil vzpomínkových akcí a společných setkání válečných veteránů. Své sté narozeniny oslavil bohužel v nemocnici, kam se dostal po pádu ze schodů. Zotavoval se a plánoval přemístění do Domova pro válečné veterány Vlčí mák. I přes jeho vysoký věk přišla jeho smrt náhle a rychle. Budiž mu země lehká.