Ústředí Československé obce legionářské k 76. výročí Pražského povstání

Ve středu 5. května 2021, v den 76. výročí zahájení Pražského povstání – hrdinného boje za osvobození hlavního našeho města od německých okupantů – se uskutečnilo několik pietních vzpomínek, kterých se pochopitelně zúčastnili i zástupci Ústředí Československé obce legionářské. Akce musely proběhnout v rámci mezí protipandemických opatření s vyloučením veřejnosti, na padlé Pražany a další barikádníky však není možné zapomínat. 

Místopředseda ČsOL br. Tichomír Mirkovič se poklonil památce padlých u rozhlasu

Každoročně se 5. května pořádá pietní akt před budovou Českého rozhlasu v Praze, kterým jsou připomínány oběti boje za udržení svobodného rozhlasového vysílání v průběhu povstání a padlých povstalců v hlavním městě vůbec. Stejně tak jako loni neumožnila protiepidemická opatření organizovat tradiční program celé ceremonie a zástupci institucí a spolků byli vyzváni, aby se k budově rozhlasu dostavili individuálně ve dvojicích. Za ČsOL se chopil této cti místopředseda br. plk. v. v. Tichomír Mirkovič, který se poklonil památce padlých bojovníků v doprovodu tajemníka br. Jiřího Filipa. Br. Mirkovič, sám veterán druhé světové války, se piety u rozhlasu účastní pravidelně a byl velice rád, že ani letos u budovy Českého rozhlasu nechyběl.

Pieta při Staroměstské radnici v Praze

Po desetiletí, jež následovala po vítězství v druhé světové válce, je jedním z výrazných míst piety za padlé v Pražském povstání Staroměstská radnice. Stejně, jako tomu bylo loni, i letos byly instituce a spolky požádány o individuální přinesení květinových darů a hold památce padlých. V průběhu dne se u pamětní desky na budově Staroměstské radnice poklonili památce padlých 1. místopředseda Senátu Parlamentu České republiky pan Jiří Růžička, náměstek ministra obrany pan Vladimír Müller a brigádní generálka Lenka Šmerdová, ale také zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu. O páté hodině odpolední se na tomto místě poklonili primátor hlavního města Prahy pan Zdeněk Hřib a místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pan Vojtěch Pikal, které následovali předseda ČsOL br. Pavel Budinský a tajemník ČsOL br. Jiří Filip. Stejným způsobem byly následně položeny květiny na radnici k ohořelému Kříži, který byl v květnu 1945 vztyčen před radnicí na Staroměstském náměstí a stal se improvizovaným prvním pomníkem padlých povstalců.

Vzpomínka na obránce Trojského mostu

U jednoho ze symbolů obrany Prahy před náporem německých vojsk od severu – u Mostu Barikádníků – položili zcela samostatně kytici zaměstnanci ČsOL ses. Marcela Tolarová a br. Petr Tolar. Předchůdcem dnešního mostu byl Trojský most, který se zapsal do historie cyklem povídek spisovatele Jana Drdy „Němá barikáda“ a stejnojmenným filmem režiséra Otakara Vávry z roku 1948. U severní paty mostu, pod úrovní ulice Povltavská směrem k Vltavě, se nachází pomník věnovaný obráncům Trojského mostu se jmény těch, kteří v bojích padli. Na velkém bílém kameni jsou vytesána jména: Jindřich Bouček, Jan Doubek, Karel Havlíček, Karel Houška, František Janeš, Josef Jenč, Josef Kanda, Bohumil Kandus, Břetislav Kašpar, Čeněk Kníže, Václav Kocián, Miroslav Kočí, Vojtěch Krajíček, Vladimír Krema, Josef Kremla, Josef Kutil, František Louška, Antonín Malý, Antonín Mauler, Karel Němec, Rudolf Novák, Kamil Pešek, Tomáš Pfefer, Emil Pokorný, Zdeněk Pokorný, Josef Rathous, Miroslav Rosenkranz, František Soukal, Jaroslav Suntych, František Šulc, Ludvík Váňa, Jan Vlk, František Vyšín, Josef Bukovský, František Buta, Josef Holub, František Horníček, Antonín Kavín, Antonín Kárník, Václav Klíma, František Kmošek, Alois Kovář, Ladislav Lundák, Josef Patočka, Jindřich Plachý, Vlasta Procházková, Karel Světlík, František Splavec, Josef Svoboda, Emil Sýkora, František Švec, Emanuel Všetečka a deset neznámých bojovníků. Čest jejich památce.

text: br. Jiří Filip, br. Petr Tolar

foto: ses. Marcela Volfová, ses. Marcela Tolarová, br. Jiří Filip