Pozornost namísto neuskutečněného setkání

Od loňského března jsme nuceni se vyrovnávat se skutečností, že mnohé tradiční události se kvůli aktuálně platným omezením nemohou uskutečnit. V posledních měsících se členové Československé obce legionářské snaží alespoň pamatovat na místa, jež jsou spjata s každoročně konanými pietními a vzpomínkovými akcemi. 

V dny výročí navštěvujeme místa piety, ve dvojicích, mnohdy na etapy se přicházíme poklonit památce hrdinů, kteří položili své životy na oltář svobody, aniž bychom pořádali tradiční setkání za přítomnosti veřejnosti a vzácných hostů z řad pozůstalých, samosprávy a spolků. Naše činnost se ve větší míře přesouvá např. na weby a sociální sítě, kde se ve větší míře snažíme připomínat dalším uživatelům odkaz čs. legionářů, válečných veteránů, přibližujeme dějinné události, které musí nadále zůstat v paměti veřejnosti. Nepolevujeme ani v publikační činnosti a vůbec ve všech aktivitách, které je možné dělat bez větších omezení. Připravujeme se na dobu, kdy budeme naši činnost moct opět rozvíjet ve všech směrech. Ta doba přijde, byť je cesta k ní trnitější a smutnější, než jsme si prve vůbec dokázali představit.

Mezi tradiční události, které za současné situace nelze uskutečňovat, jsou i pravidelná setkání válečných veteránů s představiteli státu, zástupci Armády ČR a veřejností, jež se k významným výročím bojů československých zahraničních jednotek konala v Hlavním sále Ministerstva obrany ČR Na Valech v Praze. Na počátek března připadalo obvyklé setkání u příležitosti výročí bojů u Jasla a Sokolova, jež muselo být zrušeno. A to již podruhé, neboť se opakoval scénář z loňského března, kdy již začínající opatření setkání znemožnila. Loni zorganizovalo Ústředí ČsOL ve spolupráci s MO ČR a Posádkovým velitelstvím Praha v náhradě pietní akt u památníku před Generálním štábem AČR, jež se stal důstojnou náhradou vzpomínky na padlé čs. vojáky.

Uběhl rok a na v průběhu února bylo již zcela zjevné, že nelze pomýšlet na nic podobného a situace se obecně stávala každý den složitější. Naše myšlenky se proto obrátily k těm, které bychom bývali rádi pozvali k neuskutečnitelnému setkání Na Valech. Bohužel již nejsou mezi námi žádní přímý účastníci bojů u Sokolova, ale stále se můžeme těšit z přítomnosti čs. vojáků, kteří nasazovali své životy u Jasla. Právě těmto válečným veteránům jsme chtěli dát náhradou vědět, že jsme v těchto těžkých dnech stále s nimi. S osobním dopisem předsedy ČsOL br. Pavla Budinského, ve kterém jim jménem svým i celé Československé obce legionářské vyslovil uznání, úctu a dík za jejich hrdinství prokázané za druhé světové války, jsme jim zaslali i pár pozorností. Součástí balíčku byly i nově vydané vzpomínky jedné z oslovených, ses. Naděždy Brůhové, na jejichž vydání se ČsOL prostřednictvím projektu Péče ČsOL o válečné veterány podílela, jak si můžete přečíst na následující stránce. Následné milé reakce válečných veteránů nás pochopitelně potěšily. Ale raději bychom jim svůj dík vyjadřovali tak jako dříve, při osobních setkáních…

text: br. Jiří Filip

foto: ses. Marcela Tolarová