Vzpomínka na československé legionáře v Koreji

Korejský poloostrov byl v minulosti zmítán mnoha boji a mocenskými touhami různých národů. A právě do jedné etapy dějin tohoto poloostrova nepřímo zasáhli i naši legionáři.  V loňském roce uplynulo 100 let od doby, kdy se českoslovenští legionáři nesmazatelně zapsali do historie Koreje a především boje Korejců za svou nezávislost, když jim pomohli s vyzbrojením jejich armád odboje. Od roku 1910 bylo totiž území Koreje anektováno Japonci, kteří poloostrov ovládali až do konce druhé světové války. 

Samotný boj Korejců za nezávislost spustilo úmrtí bývalého korejského císaře Kodžong a následná celostátní protijaponská manifestace v duchu sebeurčení národů, která byla dne 1. března 1919 tvrdě potlačena. Prakticky ihned poté začaly vznikat tzv. armády nezávislosti, což byly korejské dobrovolnické jednotky, které většinou v příhraničí Koreje podnikaly výpady proti Japoncům a způsobovaly jim nemalé ztráty. Takových armád postupně vzniklo více než 40 a jejich cílem byl ozbrojený boj vedoucí k obnově samostatnosti. Jedním z hlavních překážek tohoto boje byl však nedostatek zbraní, které by mohly tyto jednotky používat a zde je dějinná úloha čs. legií pevně zakořeněna. Právě od našich legionářů se Korejcům dařilo získávat zbraně, které našim odplouvajícím jednotkám již nebyly k užitku, a navíc legionáři nechtěli, aby zbraně skončily v rukou bolševiků. Reakce ze strany Japonců na sebe však nenechala dlouho čekat a tak již 7. března 1920 poslal náčelník japonského štábu Inahaki protest ruským úřadům, proti tomu, že „na jejich území dává se Korejcům, poddaným Japonska, možnost opatřovat si zbraně a vojenské potřeby proti Japonsku.“ I přes tyto protesty se v následujících měsících podařilo zbraně od našich legionářů získávat. Z dostupných pramenů víme, že naši legionáři prodávali Korejcům především pušky ruské a také japonské výroby, ale také nemalé množství kulometů a střeliva. Samotné boje Korejců s Japonci, vyvrcholily na konci října 1920, kdy došlo hned k několika bitvám, v nichž utrpělo japonské vojsko poměrně velké ztráty a to přesto, že mělo několikanásobnou převahu jak lidskou, tak i ve formě výzbroje. Právě bitva u Čching-šan-li z října 1920, kde Korejci bojovali proti desetinásobné přesile, je dodnes v Koreji považována za největší vítězství v celé historii protijaponského odboje. Nebylo by ho však možné uskutečnit bez zbraní získaných od našich legionářů, což Korejci dodnes vnímají a kvitují s povděkem.

A právě výše zmíněná epizoda z dějin našich legií se stala základem pro spolupráci Korejců s naší legionářskou obcí, která začala již v roce 2013. V té době jsme se zapojili do natáčení dokumentu o korejské nezávislosti v souvislosti s našimi legionáři, dokumentaristům jsme poskytli dobové dokumenty a zpřístupnili naše sbírky pro natočení ilustračních záběrů. Celá spolupráce, která již trvá osm let, vyvrcholila před několika týdny, kdy po mnoha měsíčních přípravách Československá obec legionářská zapůjčila zbraně a legionářské artefakty ze svých sbírek pro připravovanou výstavu ke stoletému výročí úspěšných bitev za nezávislost z roku 1920 v Soulu. Ta měla být otevřena již v říjnu minulého roku, ale současná situace si vynutila odložení data zahájení. Zatím na letošní jaro. Posun termínu ale umožnil dokončení zápůjčky, která se stala logisticky složitou operací, od posouzení žádosti o vývoz ze strany Ministerstva kultury ČR, až po vývozní povolení znehodnocených zbraní do Koreje. Jsme velice rádi, že k našemu národu dodnes chovají Korejci úctu a naše Obec se mohla alespoň malým dílem zasadit o připomínku našich legionářů na vzdáleném korejském poloostrově.

text: br. Jiří Charfreitag