Připomínka 103. výročí bitvy u Bachmače v Hronově

Členové Jednoty Československé obce legionářské v Hradci Králové i v současné restrikcemi nabité době nezapomínají na význačná výročí spjatá s bojem našich předků za samostatný stát. K úctě k obětem předků za svobodu národa a vlasti vedou bratři také své potomky. Bratr Jiří Pachole s dcerou položili květiny u příležitosti 103. výročí bitvy u Bachmače květiny u sousoší představující ruského, italského a francouzského legionáře, Památníku osvobození. 

Sousoší se nachází v sekci hronovského hřbitova vyhrazené legionářům a osobám padlým v letech 2. světové války, odhaleno bylo 21. června 1936 u příležitosti pouti legionářů k hrobu Aloise Jiráska. Ten se totiž nachází pouze o několik desítek metrů dále na témže hřbitově. Díky významu osobnosti Aloise Jiráska pro československou literaturu a národní uvědomění, navštěvujeme při vzpomínkových akcích i jeho hrob. Legionářská sekce hřbitova pak byla za přispění naší jednoty revitalizována u příležitosti 100. výročí vzniku Československé republiky v roce 2018.

Bitva u Bachmače byla klíčová pro úspěšný ústup Československého armádního sboru z Ukrajiny v krajně nepříznivé strategické situaci nastolené brestlitevským mírem, mezi Centrálními mocnostmi a bolševickou vládou, a německou a rakousko-uherskou ofenzivou směřující k navázání kontaktu s rodící se Ukrajinou. Obrany Bachmače se ujaly síly 6. střeleckého pluku „Hanáckého“ a 7. střeleckého pluku „Tatranského“, posléze i 4. střelecký pluk „Prokopa Holého“ a 1. záložní pluk. Bolševici považovali německou akci u Bachmače za porušení podmínek brestlitevského míru a stáli u Bachmače po boku československých jednotek proti Němcům, nejednalo se však o sílu, která by rozhodla výsledek střetnutí. Od 8. března 1918 naráželi Němci na tvrdý odpor legionářů, a i přes převahu nepřítele v počtu děl a kulometů, podnikaly legionářské jednotky úspěšné protiútoky. Do večera 13. března důležitým bachmačským železničním uzlem projely legionářské vlaky na východ a unikly hrozícímu obklíčení. V bitvě padlo 145 legionářů, 210 bylo raněno a 41 bylo prohlášeno za nezvěstné. Nepřítel ztratil 300 padlých a několik set raněných.

Hronovské rodáky padlé v řadách československých legií v Rusku připomíná pamětní deska z roku 1932 nacházející se na budově Jiráskova divadla z roku 1930. Deska nese reliéf charakteristické siluety renesanční zvonice stojící před kostelem Všech svatých v Hronově, postavené v roce 1610.