Odhalení busty Jana Čapka v Doubravě

Tam svět se hne, kam se síla napře! Jen málokdo zosobnil pravdivost sokolského motta svým životem tak jako Jan Čapek (1876-1918). Neúnavnému činovníkovi Sokola, zakladateli a hrdinovi československé legie v Itálii, padlému v boji na Piavě, se nyní v Doubravě na Karvinsku dostalo důstojné a trvalé připomínky v podobě kamenné busty.

V meziválečném Československu byl Jan Čapek všeobecně znám jako jeden z nejpřednějších hrdinů vítězného boje za národní osvobození. Na jeho počest vznikla řada soch a pamětních desek. Čapkovo jméno nesly armádní útvary, sokolské organizace, ale i ulice mnoha měst. Připomeňme alespoň Pěší pluk 34 „střelce Jana Čapka“, Čapkovu sokolovnu v Moravské Ostravě (od níž je odvozen název Ostravany oblíbeného koupaliště Čapkárna), nebo Těšínskou (dnes Beskydskou) župu sokolskou Jana Čapka. V důsledku nacistické okupace a následné vlády komunismu, kdy byla legionářská tradice systematicky ničena, však z kolektivní paměti národa téměř vymizel.

Nápravu přinesla až uplynulá dekáda. V roce stého jubilea byla u obce Fossalta di Piave, kde Čapek v den svých dvaačtyřicátých narozenin 17. června 1918 hrdinně padl, odhalena za účasti pouti Československé obce legionářské (ČsOL) pamětní deska. Prsť vyzvednutou z těch míst členové Jednoty ČsOL Ostrava 1 posléze symbolicky rozprášili nad Čapkovým hrobem při Pomníku padlým za Těšínsko v Orlové. I ten jej dnes opět důstojně připomíná – loni totiž prošel po letech chátrání náročnou rekonstrukcí, během které se nad čestné centrální místo, kde ostatky Jana Čapka spočívají, vrátilo monumentální sousoší slezské orlice (viz Legionářský směr 2/2018, 2&3/2019 a 1/2024).

Uložení schránky s prstí z bojiště na Piavě do základové desky novodobými ostravskými legionáři pak letos v srpnu předznamenalo vznik zcela nového místa paměti a setkávání – busty v Doubravě, obci, kde Čapek prožil svá poslední léta před vypuknutím Velké války. Stalo se tak z iniciativy Jiřiny Ferenčíkové, doubravské starostky a předsedkyně spolku Naše Doubrava, kterému se pod jejím vedením podařilo pro záměr získat finanční podporu Moravskoslezského kraje. Výsledná podoba pomníku vzešla z konzultací s Jednotou ČsOL Ostrava 1, které připadl také čestný úkol zorganizovat slavnostní odhalení díla, na které vedle jmenované jednoty přispěly rovněž Česká obec sokolská, Sokolská župa Beskydská Jana Čapka a Generali Česká pojišťovna. Bustu Čapka v sokolském kroji, přecházející ve spodní části do čtyřhranného sloupu o celkové výšce dva metry, vytvořil z umělého kamene na bázi bílého cementu, vápencové drtě, písků a pigmentů slovenský akademický sochař Martin Ščepka.

K slavnostnímu předání veřejnosti došlo příznačně v Den české státnosti 28. září. Za tónů husitského chorálu v podání Vojenské hudby Olomouc k bustě nejprve nastoupila stráž státní vlajky, složená z příslušníků 26. pluku velení, řízení a průzkumu, následovaná prapory Krajského vojenského velitelství (KVV) Ostrava, Pěší roty Aktivní zálohy KVV Ostrava, Jednoty ČsOL Ostrava 1, T. J. Sokol Moravská Ostrava I, sborů dobrovolných hasičů Doubrava, Karviná-Ráj a Kroužku krojovaných horníků Gabriela. Sepjetí tradic a současnosti symbolizovalo složení čestné stráže při bustě, kterou drželi členové ostravských jednot Sokola a ČsOL v historických krojích a uniformách československé legie v Itálii spolu s příslušníky KVV Ostrava.

Moderování slavnostního aktu se zhostil br. Tomáš Rusek, místopředseda Jednoty ČsOL Ostrava 1 a historik, který se osobností Jana Čapka dlouhodobě odborně zabývá. Coby člověk nejpovolanější tak přítomným přiblížil Čapkův barvitý život a význam. Vděk ve svém proslovu všem zúčastněným vyjádřila starostka Doubravy Jiřina Ferenčíková, po které se slova ujal předseda Jednoty Ostrava 1 br. Martin Lokaj, jenž vyzdvihl nadčasovost Čapkova příkladu obětavosti a nezištné práce pro celek. K Čapkovu vzoru se ve své řeči hrdě přihlásil také vzdělavatel T. J. Sokol Moravská Ostrava I br. Ivo Kostecký. Sochař Martin Ščepka pak na závěr poděkoval za možnost umělecky ztvárnit muže Čapkova formátu.

Proslovy hostí následovalo samotné odhalení busty. Látku z ní společně strhli paní Jiřina Ferenčíková, br. Martin Lokaj a br. Vít Kostecký, místostarosta a náčelník T. J. Sokol Moravská Ostrava I. Za doprovodu bubeníka pak byly k bustě položeny na znamení úcty početné květinové dary, z nichž první dva patřily členům Parlamentu České republiky – senátoru Ondřeji Feberovi a poslanci Petru Letochovi. Za Armádu České republiky kytici položil vedoucí Oddělení obranných příprav KVV Ostrava mjr. Martin Hastík.

Po státní hymně a minutě ticha byla slavnostní část setkání zakončena odnesením státní vlajky a praporů. Účastníci se následně přesunuli na blízkou travnatou plochu, aby Jana Čapka poctili nanejvýš vhodným způsobem – sokolským cvičením. Divákům byla předvedena adaptace skladby „Před kamerou“ pro dorostence a muže z letošního XVII. všesokolského sletu. Cvičenci tělocvičných jednot Sokola Moravská Ostrava I, Nová Bělá, Smolkov, Karviná a Královské Vinohrady pod vedením br. Víta Kosteckého touto skladbou předvedli spojení modernity s tradičními prvky prostné, převzaté z legendární „Přísahy republice“ z roku 1938. Pohyb tak nejlépe vyjádřil kontinuitu ideálů, které byly vlastní i Janu Čapkovi.

Závěr slavnostního setkání strávili hosté a účastníci v sále doubravského Národního domu. Zde proběhla přehlídka legionářských uniforem a sokolských stejnokrojů, komentovaná br. Martinem Lokajem a ses. Alžbětou Andrýskovou, vzdělavatelkou Moravskoslezské župy sokolské. Reprezentativních prostor a slavnostní příležitosti bylo Jednotou ČsOL Ostrava I rovněž využito k předání zasloužených ocenění. Pamětní medaili 100 let ČsOL obdržela z rukou předsedy jednoty starostka Doubravy Jiřina Ferenčíková, a to za v úvodu zmíněné zásluhy o vznik Čapkovy busty. Za badatelské a popularizační úsilí byl Čestným uznáním ČsOL oceněn br. Tomáš Rusek. Pamětní medaili ČsOL III. stupně si za šíření legionářských tradic odnesl také člen Jednoty ČsOL Ostrava 1 br. Kryštof Glac.

Vyznamenaní si trojice oceněných převzala v prostorách, jež pamatují působení Jana Čapka. Jak se rodák z Michle na pražském předměstí vlastně ocitl v Doubravě? Na svět Čapek přišel 17. června 1876. Od raného věku byl formován sokolskými ideály, které se mu měly stát životním krédem a mravním imperativem. Roku 1901 prostřednictvím Sokola získal práci na doubravských dolech a po stěhování se ihned zapojil do činnosti místní sokolské jednoty, kde se po dvou letech stal náčelníkem. Díky svým osobním kvalitám pak byl roku 1906 zvolen náčelníkem celé Moravskoslezské župy. Z této pozice v regionu významně přispěl k posílení českého národního hnutí a nebývalému rozvoji sokolské organizace. V roce 1910 pomáhal založit sokolskou jednotu v Doubravě, kde tehdy pracoval coby báňský úředník dolu Eleanora.

Po vypuknutí první světové války musel pro politickou nespolehlivost narukovat do rakousko-uherské armády. Zlom v jeho životě přišel se zajetím, do kterého padl roku 1915 na italské frontě. Mezi českými zajatci mohl naplno využít svých organizačních schopností a přetavit sokolské vlastenectví a brannost v základ národně-osvobozeneckého vojska. Svým zápalem inspiroval tisíce. V lednu 1917 pod jeho vedením vznikl v zajateckém táboře Santa Maria Capua Vetere Československý dobrovolnický sbor, ze kterého se následujícího jara zformovala československá legie v Itálii. V řadách jejího 33. střeleckého pluku byl následně jako prostý střelec odeslán na frontu u řeky Piavy. Také na bojišti šel Čapek ostatním příkladem, a nejinak tomu bylo i 17. června 1918 u Fossalta di Piave, kde na čele zteče nepřátelských pozic hrdinně padl.

Národ, kterému dopomohl vybojovat svobodu, na něj ale nezapomněl. V červnu 1922 byly jeho ostatky exhumovány, převezeny z Itálie do Prahy a vystaveny v pantheonu Národního muzea. Dne 1. července 1922 následoval přesun do Doubravy, kde byla rakev k vidění v Národním domě. Místem posledního odpočinku se pak Janu Čapkovi stal o dva dny později hřbitov v Orlové, kde byl za mohutné účasti sokolstva, legionářstva a české veřejnosti pochován po boku našich padlých o Těšínsko.

A právě nad Čapkovým hrobem byl položením věnců a kytic završen ostravskými legionáři a sokoly také den odhalení busty tomuto výjimečnému člověku, který i po více jak sto letech od své smrti zůstává pro všechny mravním vzorem hodným následování.

text: br. Martin Lokaj, br. Tomáš Rusek
foto: ses. Radka Radová; br. Ivo Kostecký