Návrat pamětních desek na Staroměstskou radnici

V předvečer 105. výročí bitvy u Zborova došlo k navrácení pamětních desek věnovaných československým legionářům na východní stěnu Staroměstské radnice. Desky z 20. let 20. století, které ukrývají prstě ze slavných bojišť první světové války, nechal Magistrát hlavního města Prahy zrekonstruovat. Jejich opětovnému odhalení se zúčastnil pražský primátor Zdeněk Hřib a předseda Československé obce legionářské br. Pavel Budinský. 

K odhalení desek došlo v pátek 1. července 2022 dopoledne. Akci moderoval organizační tajemník ČsOL br. Jiří Filip a po projevech pana primátora a předsedy ČsOL oba pány vyzval, aby společně odhalili zakryté desky. Následně byly pod desky položeny květinové dary a památka československých legionářů byla uctěna minutou ticha. Závěr ceremonie byl využit k předání ocenění. Předseda ČsOL předal primátorovi hlavního města Medaili za podporu projektu Legie 100.

Obě bronzové desky byly sejmuty pravděpodobně v roce 1941 německými okupanty v době, kdy byl likvidován hrob neznámého vojína umístěný do té doby uvnitř Staroměstské radnice. Až do letošního roku byly uloženy ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. První deska nese nápis „Zde jest uložena prsť z bojišť u Zborova, v Dobrudži, u Bachmače, na Sibiři a na Doss‘ Altu„. Druhá deska je opatřena textem: „Pod touto deskou uchována jest prsť z bojiště verdunského věnovaná poselstvu obce pražské obcí verdunskou dne 25. dubna r. 1921. Na paměť společných bojů a vítězství za svobodu vlasti„. Níže něco k uvedeným místům, z nichž byly za desky uloženy prsti. 

• Zborov je ukrajinské městečko, v jehož blízkosti došlo k nejvýznamnějšímu bojovému vystoupení československých legionářů. V sestavě ruské armády zde 2. července 1917 legionáři pronikli do hloubky pěti kilometrů a zajali tisíce nepřátel, z velké části Čechů sloužících v rakousko-uherské armádě.
  
• Dobrudža je kraj na pomezí Rumunska a Bulharska u pobřeží Černého moře. Na podzim 1916 se zde do bojů zapojilo okolo šesti stovek Čechoslováků v řadách 1. srbské dobrovolnické divize. Mnozí z těchto „srbáků“ se později stalo slavnými postavami československého odboje.
  
• Bachmač byl důležitou železniční zastávkou, přes kterou se českoslovenští legionáři v březnu 1918 dostali z Ukrajiny do Ruska. Bojem se odpoutali od postupujících německých vojsk a čerstvě sestavené legionářské jednotky zde prokázaly své schopnosti.
• Na Sibiři sváděli legionáři boje proti bolševickým silám od jara 1918 až do podzimu 1920, kdy poslední útvary legií opustily Rusko a dopluly do vlasti. Během té doby dokázali vojensky a hospodářsky ovládnout většinu Transsibiřské magistrály, nejdelší železniční trati na světě.
  
• Doss Alto je vrchol horského masivu Monte Altissimo tyčící se nad Gardským jezerem. Českoslovenští legionáři zde 21. září 1918 svedli heroický boj proti rakousko-uherské přesile, uhájili své pozice a získali si uznání mezi ostatními jednotkami na italské frontě.
• Francouzský Verdun se stal symbolem nesmyslného zabíjení během první světové války. Verdunské bojiště přejmenované na „mlýnek na maso“ se stalo obrovským hrobem pro statisíce vojáků obou válčících stran. Také zde absolvovali českoslovenští legionáři stáže u francouzských jednotek, aby se seznámili s taktikou boje na západní frontě.

text: br. Petr Tolar

foto: br. Michal Rak