Připomínka vyvražděné rodiny Brychových
V tomto jediném případě se Iniciativě A. nepodařilo získat souhlas současných majitelů domu a nebylo tak možné připomenout tyto hrdiny heydrichiády novou pamětní deskou. Proto byla ve spolupráci s Městskou částí Praha 2 objednána výroba Kamenů zmizelých. Budou osazeny přímo tvůrcem tohoto projektu – německým umělcem Gunterem Demnigem.
https://www.facebook.com/events/1542934749388032/
Příběh rodiny Brychovy (zpracoval Vlastislav Janík)
Marie Brychová se narodila 29. června 1893 v Brandýse nad Labem Janu a Marii Maturovým. Postavy byla střední, kaštanových vlasů a šedých očí. Za manžela si vzala obchodníka Jana Brycha. Domovskou příslušnost měla ve Skutči u Vysokého Mýta. Manželé nejdříve pobývali na adrese v Karlíně v Poděbradově 408. Posléze se přestěhovali do bytu v ulici Královské 110 a poté na Prahu XIII do ulice U Kanálky 5. Vzhledem k tomu, že u Marii nemáme žádný záznam o dosaženém vzdělání ani o zaměstnání, dá se předpokládat, že se starala o domácnost. Byla římsko-katolického vyznání. 2. března 1912 se jim narodil syn Jan. Jan bydlel v Karlíně v Rokycanské ulici 495. Po matce měl kaštanové vlasy a modrošedé oči. Stal se obchodním jednatelem u firmy svého otce. Na adrese svých rodičů na Vinohradech si našel slečnu Helenu Vejvodovou, povoláním dělnicí, která se stala jeho snoubenkou. O dva roky později 8. června 1914 se jim narodila dcera Marie, která byla inženýrkou chemie. Bydlela v Praze X v Královské ulici 110. V roce 1938 žádala o zaměstnání na magistrátu hl. města Prahy. Třetím dítětem manželů Brychových byl syn Josef narozený 7. září 1918 v Karlíně. Povoláním byl obchodním příručím. V roce 1940 žádal o vydání živnostenského oprávnění. Ženatý byl s Boženou Brychovou rozenou Havlíčkovou, narozenou 29. listopadu 1921 v Chrudimi, která byla v domácnosti. Před sňatkem byla zaměstnána jako tanečnice v hotelu Sport v Náchodě. Pravděpodobně tam se také oba poprvé setkali. Josef Brych totiž do Náchoda zajížděl jako obchodník s textilem a posléze se v hotelu Sport přihlásil k přechodnému pobytu. Oba manželé bydleli na adrese U Kanálky 5 společně s jeho rodiči. Manželství však nebylo šťastné. Bylo doprovázeno hádky i náhlými odchody manželky ze společného bytu. Máme o tom alespoň doklad z 15. srpna 1941, kdy Josef Brych nahlásil na Policejním komisařství v Královských Vinohradech zmizení své manželky po rodinné hádce. Následující den se však manželka v domácnosti opět objevila a Josef Brych pátrání po ní odvolal.
Tragédie rodiny přišla jen krátce po vypátrání parašutistů v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje. Gestapo se díky selhání parašutisty ze skupiny OUT DISTANCE dostalo k širšímu okruhu podporovatelů paraskupiny ANTHROPID, do které patřila i rodina Brychových. Ve večerních hodinách 23. června byla zatčena Marie Brychová, její dva synové, dcera, snacha i snoubenka za „Říši nepřátelskou činnost“. Ve 20 hodin byli postupně přebírání pracovníky vězeňské služby do vazební věznice gestapa. O důvodu tohoto zatčení do dnešních dob moc nevíme a můžeme se jen domnívat, co zavdalo její příčině. Jediné svědectví, které hovoří o příčině jejich zatčení, poskytl Emanuel Filípek, člen sokolské jednoty v Karlíně, který v září 1945 poskytl toto svědectví: Pro nás viditelnou a uznávanou hlavou byl br. Hajský-Zelenka, i když jsme se s ním někdy v některých jeho názorech na určitou věc rozcházeli. Od bra Oktábce věděli jsme, že k Zelenkovi přišlo se přímo se žádostí, aby se organizování této věci ujal… Používal služeb tajné vysílačky, která fungovala pod ochranou bratří Josefa a Jana Brychů z Karlína, nejdříve někde na chatě u Zbraslavi a pak v bytě Jana Brycha mladšího na Král. Vinohradech, v Kanálské ulici, kde sídlila německá ‚Nothilfe‘, kde pak byla gestapem nalezena. Z celé rodiny Brychovy je dnes naživu pouze otec bratr Jan Brych. Výslechy rodiny Brychových prováděl kriminální inspektor Oskar Fleischer z III. oddělení gestapa. Jednalo se o velmi horlivého příslušníka gestapa, který měl u gestapa přezdívku Horlivý komisař. Na svém kontě měl nejvíc zatčených českých vlastenců a vedení gestapa mu svěřovalo ty nejdůležitější a nejriskantnější akce. Z toho můžeme také usoudit, že gestapo přikládalo zatčení Brychových velkou váhu.
Po výsleších, které probíhali až do září 1942 byli příslušníci rodiny Brychových převezeni do vazební věznice pražského gestapa v Malé pevnosti Terezín. Na konci září v jejich nepřítomnosti byli odsouzeni k trestu smrti. O tomto rozsudku se však nikdy nedozvěděli. 23. října je převezli ještě společně s dalšími 262 odsouzenými do koncentračního tábora Mauthausen. Zde byli 24. října 1942 v popravní místnosti táborového vězení popraveni. Marie Brychová v 8:36 hod, její dcera v 8:38 hod, snacha v 8:34 hod, snoubenka Jana Brycha Helena Vejvodová v 10:16. Synové Josef a Jan byli popraveni v 17:00 a 17:02.
Z celé rodiny, což je zajímavé, nebyl zatčen a běsnění heydrichiády přežil Jan Brych. Ten také obdržel úmrtní lístky příslušníků jeho rodiny. Nezapomenu na setkání s ním někdy z jara 1943, kdy pro pláč neschopen slova ukazoval mi došlé úmrtní lístky příslušníků jeho rodiny… vzpomínal Filípek na setkání s Brychem.
Na celém případě rodiny Brychů je zajímavé, že nebyl zatčen jejich otec Jan. Z jakého důvodu se můžeme jen domýšlet a spekulovat. O to více, že zatčena a popravena byla snoubenka syna Jana, která s ním nebyla dosud sezdána. I tak dodnes zatčení rodiny Brychových vyvolává otázku, na kterou nikde zatím nebylo zodpovězeno a řada přeživších pamětníků na ní naráží. Disponoval Jan Zelenka Hajský opravdu spojením s Londýnem přes vysílačku ukrývanou u rodiny Brychových či nikoliv a proč právě jejich otec Jan byl běsnění Němců ušetřen a po válce se nedochovalo žádné jeho svědectví?
