KONEČNÝ František *20.10.1897

Životopis:František Konečný se narodil 20.10.1897 v obci Troubsko u Brna. Po ukončení obecné školy v Troubsku vystudoval gymnázium v Brně a hned po maturitě narukoval a byl odvelen na italskou frontu. V rakousko-uherské armádě sloužil jako poručík u 3. pěšího pluku. Přidělený důstojnický sluha Ignác Váňa, který si užíval důstojnických přídělů alkoholu a tabáku neboť Fr. Konečný nekouřil a byl abstinent. Vzniklo mezi nimi přátelství, a když se Váňa po válce přestěhoval do Ameriky, tak si s Františkem Konečným nadále dopisovali. Koncem 60. let Váňa absolvoval několikadenní návštěvu u Fr. Konečného v Brně. František Konečný upadl do zajetí 15.6.1918 na řece Piava. Do československého 35. střeleckého pluku byl zařazen 16.9.1918. Podle vzpomínek legionáře Václava Valníčka „… byl po zajetí pro schopnost dorozumět se italsky později zařazen jako adjutant generála Grazzianiho, byla mu uznána o stupeň nižší hodnost podporučíka…“ František Konečný byl později jedním z iniciátorů pozvání generála Grazianiho do Československa, kde mu dělal tlumočníka a generál při návštěvě v Brně u něho nocoval. Br. Valníček vzpomíná také, že „bratr František Konečný, který byl pobočníkem generála Grazzianiho, se v období předávání jednoho z praporů ve Folignu, nejspíše 35. pluku, seznámil se svou první láskou, půvabnou (jak dokazuje dochovaná fotografie), drobnou slečnou Ines Vedovadi ...“ Ještě po válce si psali, ale když se oženil, manželka její dopisy likvidovala. Tím veškeré kontakty zmizely. Služba Františka Konečného v italské legii pokračovala na Slovensku proti maďarským bolševikům a v květnu 1919 byl povýšen na poručíka. Domů se vrátil až v roce 1920, jeho rodiče již nežili, a tak se ve svých třiadvaceti letech přestěhoval do Brna. V listopadu 1921 byl povýšen na kapitána a v roce 1923 se oženil s Vlastou Oharkovou a měli spolu 2 dcery. Při zaměstnání v armádě a péči o rodinu vystudoval Filosofickou fakultu – obor zeměpis a tělesná výchova. Po ukončení studií byl převelen do Užhorodu na Zakarpatskou Rus a později se s rodinou přestěhovali do Moravské Třebové, kde uplatnil svá pedagogická studia jako vychovatel na Státním vojenském reformním reálném gymnáziu. Od roku 1936 sloužil při MNO na oddělení branné výchovy. Působil ve Svazu československého důstojnictva, ve Svazu brannosti a v Československé obci legionářské. Při zhoršení politické situace s Německem připadla Moravská Třebová do zabraného území a celá rodina se přestěhovala do Prahy. Po okupaci byl převeden na Ministerstvo školství, ale jako legionář byl i zde pensionován. Jako legionář i za pozdější služby státu získal několik ocenění. Dne 24.1.1923 získal možnost nosit Revoluční medaili a Medaili vítězství, dne 10.9 1925 mu byl udělen Čs. Válečný kříž, dne 23.9.1929 italská Pamětní medaile na válku 1915-1918 a dne 17.9.1937 medaile FIDACU. Po válce obdržel 31.12.1945 od Svazu čs. důstojnictva Štefánikův pamětní odznak I. stupně v uznání jeho zásluh o Svaz československého důstojnictva, od Čs. obce dobrovolců z let 1918-1919 obdržel 31.1.1947 Pamětní odznak 1938 a 24.61947 mu Svaz brannosti v Praze udělil Bronzovou medaili krále Karla IV. za věrné služby 1918-1919 a pamětní Mobilizační kříž za věrné služby 1938. Po válce v r. 1946 byl přeložen do zálohy a pracoval na Ministerstvu školství na sportovním resortu. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 odešel do invalidního důchodu, kvůli údajným problémům se srdcem, který mu zajistil známý lékař. V polovině roku 1949 se s manželkou a rodinou mladší dcery přestěhoval zpět do Brna. Italský legionář František Konečný zemřel 18.9.1992 v Brně, pohřeb se konal 24.9.1992. (Podle textu vnučky Hany K.)

ČÍST DÁLE...

Jméno:František

Přijmení:KONEČNÝ

Datum narození:20.10.1897 20.8.1897

Obec narození:Troubsko

Okres narození:Brno

Domovská obec:Troubsko

Domovský okres:Brno

Vzdělání:reálka

Zaměstnání:student

Vyznání:řím.kat.

Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru:3.p.pl.