JANÁČEK Josef *22.3.1893

Životopis:Josef Janáček se narodil 22. března 1893 v Rokytnici. Jeho matkou byla rokytnická rodačka Anna Janáčková (1868), otcem bratislavský rodák František Janáček (1870). Dlouhou dobu pak v Uhrách žili. Rodiče Josefa Janáčka se vzali 31. května 1892 v Rokytnici. Josef Janáček absolvoval pět let obecné školní docházky a v době před narukováním do armády byl dělníkem. Ještě před první světovou válkou vystoupil z římsko-katolické církve a v době narukování byl bez vyznání. V rakousko-uherské armádě později sloužil u zeměbraneckého pěšího pluku č. 25, který měl štáb, a tedy i doplňovací obvod v Kroměříži. V roce 1914 byl tento pluk tvořen z 83% Čechy, ve zbytku pak ostatními národnostmi říše. Do ruského zajetí se podle vojenských záznamů Josef dostává 7. května 1915 v Karpatech, přičemž místo není konkrétněji specifikováno. V zajetí pak stráví dalšího dva a půl roku, než se 12. listopadu 1917 v Nižněgorodské oblasti v Rusku, 2 tisíce kilometrů od rodné Rokytnice, přihlásí k legiím. Do vlasti se vrací v roce 1920. Josef Janáček vstupuje v roce 1920 do služeb Finanční stráže, čímž využije přednostní příjem legionářů do státní správy. Josef se někdy před rokem 1925 oženil s jistou Annou Zmeškalovou a v roce 1925 se jim v Hulíně narodil syn Josef Janáček (později uznávaný český historik specializující se na české´ dějiny 16. a 17. století). Josef později dostává příležitost využít ve službě svých legionářských zkušeností z Ruska a s manželkou a malým synem se stěhují do zakarpatské části Československa, kde je jeho kariérní postup poměrně rychlý. V roce 1929 tady slouží už v úřednické hodnosti inspektora II. třídy a je správcem oddělení Velký Bočkov (dnes ukrajinské město s asi 10 tisíci obyvateli). Ve stejném roce tam přichází na svět dcera Květoslava a rodina se zabydluje. Děti zde vyrůstají v mnohonárodním prostředí, kde si osvojují i základy maďarštiny, na jejíž melodičnost bude starší syn Josef ještě v pokročilém věku rád vzpomínat. Bývalému legionáři Josefu Janáčkovi se tu pracovně dál daří. V roce 1935 je povýšen na inspektora I. třídy a v roce 1938 zastává funkci správce inspektorátu finanční stráže ve městě Ťačiv. Dosáhl tak poměrně vysoké hodnosti a měl zodpovědnou práci se zajímavým umístěním. Vše se ale s prvním rozpadem Československa v roce 1938 mění a rodina Janáčkových se vrací zpět na Moravu, kde starší syn v roce 1944 maturuje na gymnáziu v Holešově. Mimochodem, po maturitě jen taktak uniká nuceným pracím v říší, které postihly mnohé jeho vrstevníky z ročníku 1925. Rodině se naštěstí podařilo zajistit mu práci na pile v Bystřici pod Hostýnem, čímž se jeho odjezd do Německa stal nežádoucím. Odtud hned po osvobození odchází syn Josef studovat historii na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Josef Janáček umírá 20. července 1954 v Bystřici pod Hostýnem. Velmi pravděpodobně je příčinou úmrtí plicní edém, resp. zavodnění plic, které bývá důsledkem mnoha různých vážných onemocnění.

ČÍST DÁLE...

Jméno:Josef

Přijmení:JANÁČEK

Datum narození:22.3.1893

Obec narození:Rokytnice

Okres narození:Bojkovice

Domovská obec:Rokytnice

Domovský okres:Bojkovice

Vzdělání:ob. 5

Zaměstnání:dělník

Vyznání:vystoupil z řím.kat., bez vyz.

Prezenční služba u rakousko-uherského útvaru:25.zem.p.pl.