ČsOL a mládež
S péčí a vzděláváním dětí byly konfrontovány již československé legie v Rusku, v jejichž rámci vznikla Škola pro nezletilé dobrovolce československého vojska na Rusi. Do školy nedocházeli jen děti československých legionářů, ale také sirotci, kterých se legionáři ujali.
V době první republiky rozvíjela Československá obec legionářská celou řadu aktivit s cílem osvětovou činností vzdělávat mladou generaci a vštípit jí nové tradice moderní československé státnosti. Velmi oblíbenými byly například Zborovské dny brannosti, na nichž si děti mohly vyzkoušet celou řadu disciplín. Nenásilnou formou vnímaly důležitost zborovského výročí a zároveň si mohly se svými vrstevníky porovnat své schopnosti.
Neméně důležitými byly snahy ČsOL o zabránění nebo alespoň zmírnění sociálních nerovností a znevýhodnění dětí, jejichž rodiny se nacházely v nesnadných podmínkách. Tyto děti byly podporovány finančními dary, sbírkami šatstva a dalších potřeb nebo pro ně byly pořádány různé akce, mezi kterými byly zvláště oblíbené mikulášské besídky pořádané jednotami ČsOL.
Zvláštní kapitolou byla péče o sirotky po československých legionářích, padlých v bojích za samostatný československý stát. Za tímto účelem si v roce 1919 pronajal Podpůrný fond legionářský zámek v Horním Krnsku, kde vznikl vzdělávací ústav, který zároveň sloužil k aplikaci nových pedagogických postupů, na nichž participovala i řada známých osobností československého uměleckého i vědeckého života. Mezi ně patřil i poslanec a místopředseda ČsOL Vojta Beneš, který často do Horního Krnska doprovázel zahraniční delegace, zajímající se o moderní vzdělávací metody. Hlavním cílem zakladatelů ústavu bylo rozvíjet v dětech přirozenou chuť poznávat nové věci a hrát si. Zavrhli jednotné školní osnovy a zaměřili se na individualitu jednotlivých dětí.
Budoucnost jakýchkoli tradic a odkazu minulosti je zcela odvislá od toho, do jaké míry se současníkům podaří vše předat nastupujícím generacím, které převezmou odpovědnost za jejich zachování.
Obnovená Československá obec legionářská od 90. let vyvíjela různorodou činnost, jak předat mladé generaci své znalosti a zkušenosti. Mnozí s těch, kteří byli tehdy školou povinní, vzpomínají dodnes na besedy, kterých se na základních a středních školách účastnili veteráni druhé světové války. Bezprostřední setkání s účastníky bojů, naslouchání jejich vlastním vzpomínkám představovalo velmi působivý životní zážitek. Dosud žijící váleční veteráni, pokud jim to jejich zdravotní stav umožňuje, předávají své poselství i dnes.
ČsOL se mládeži věnuje celou řadou svých aktivit. Jedná se o přednášky či tematické výstavy, pořádané na základních a středních školách, zájezdy pro školní děti do vojenských muzeí, pořádání dětských dnů či různých soutěží, ať již branných nebo vědomostních. Mezi nimi vynikají celostátní kola soutěží pro školy, které obsahuje krajská kola a následně celorepublikové finále pro nejlepší družstva. Každoročně pořádané soutěže jsou přitom tematicky odlišeny, čemuž odpovídá i soutěžní program. Doposud byli organizovány soutěže věnované vzniku Československa, novodobým zahraničním válečným a mírovým misím nebo paradesantním výsadkům za druhé světové války.
Žáci a studenti jsou častými návštěvníky vše stálých expozic ČsOL stejně jako pojízdné expozice Legiovlak. Důležitou roli při možnosti prezentovat naši vojenskou historii mladé generaci však vždy hrají především jejich rodiče, kteří své děti přivádí na různé akce pořádané naší organizací. Ať už se jedná o pietní akty nebo dny vojenské historie a rekonstrukce bitev. Zájem, který členové ČsOL u dětí na akcích vnímají, dává naději, že odkaz našich předků bude v dobrých rukách.
