Legionářské poutě
Československá obec legionářská uspořádala během první republiky velké množství vzpomínkových cest na místa bojů a posledního odpočinku československých legionářů v první světové válce. Řada těchto delegací čítala stovky účastníků a do povědomí se cesty vepsaly pod označením národní poutě.
Důvodem organizace početně velmi silných výprav se stala významná výročí bojového nasazení československých legionářů. V roce 1925 bylo připomenuto legendární bojové vystoupení roty „Nazdar“ dne 9. května 1915 v bitvě u francouzského Arrasu. Úspěšné dobytí vytčené kóty si přitom vyžádalo těžké ztráty. Více než 2 000 účastníků čítala národní pouť ke Zborovu v tehdejším jihovýchodním Polsku v roce 1927, která připomínala 10. výročí vítězství Československé brigády 2. července 1917. Bitva u Zborova umožnila neomezený nábor československých dobrovolníků do československých legií z řad zajatců roztroušených po celém Rusku a poskytla zahraničnímu odboji včele s T. G. Masarykem další silný argument podporující myšlenku samostatného československého státu. Národní pouť byla rovněž uspořádána v roce 1928 u příležitosti 10. výročí bojů čs. legionářů o kótu Doss Alto. Mezi účastníky nechyběli bývalí příslušníci československých pluků v Itálii, tehdejší italský velitel generál Andrea Graziani a pozůstalí po padlých a popravených legionářích.
Legionářské národní poutě založily silnou tradici, kterou mohly v době studené války udržovat jen exilové jednoty ČsOL na Západě při svých cestách na památná místa. Kromě výjimečně organizované delegace ke Zborovu v roce 1967 bylo tak možné navázat na vzpomínkové cesty vypravované z naší vlasti až po pádu komunistického režimu. Od počátku při nich nechyběli ani zástupci obnovené ČsOL.
S pádem komunistického režimu se válečným veteránům druhé světové války otevřela spolu s hranicemi státu i možnost volně navštívit po čtyřech desítkách let místa, kde bojovali, a také se setkat se svými spolubojovníky, kteří před totalitou a pronásledováním odešli do exilu. Z cest, které od prvopočátku Československé obce legionářské v 90. letech 20. století pořádala, se brzy staly každoroční výpravy. Řada z nich se udržela až do dnešních dnů a jsou brány jako neodmyslitelná součást činnosti organizace a její spolupráce s našimi i zahraničními institucemi.
ČsOL ale úzce navázala na prvorepublikovou tradici legionářských poutí obecně a v uplynulých 10 letech realizovala ve spolupráci v Ministerstvem obrany České republiky i dalšími institucemi nebývalé množství těchto zahraničních výprav. Jejich cílem bylo především u příležitosti významných výročí bojů čs. legionářů uctít památku padlých na místech jejich posledního odpočinku. Dalším úkolem bylo vyhledávání zaniklých pomníků či hrobů a dojednávání jejich obnovy. V mnoha případech byli v této věci nápomocni i zahraniční členové ČsOL.
Legionářské poutě pravidelně směřují do Francie, Itálie, Ruska a na Ukrajinu a Slovensko. Podařilo se ale vyslat delegaci ČsOL i do Srbska, Rumunska či Japonska. Zkušenosti, nabyté v průběhu let, se podařilo ČsOL zúročit v roce 2017 při zajištění největší novodobé národní poutě, jejímž cílem byla Bratrská mohyla v ukrajinské Kalynivce. K místu posledního odpočinku československých legionářů, padlých v bitvě u Zborova, se u příležitosti 100. výročí události organizovaně dopravilo na 500 účastníků z České a Slovenské republiky včetně ústavních činitelů, představitelů armády i válečných veteránů druhé světové války. Pro přítomné se stala jejich účast na hlavním pietním aktu nezapomenutelným zážitkem.
