Muzejní a výstavní činnost ČsOL
V první měsících po vzniku Československé republiky rostla potřeba zajistit soustřeďování, dokumentaci a sbírkotvornou činnost písemností a předmětů, jež se vázaly k první světové válce a boji československých legií. Právě s návratem československých legionářů z Ruska se stala celá věc naléhavější. V prvním desetiletí za tímto účelem vzniklo několik institucí, jejichž sbírky byly pro absenci vhodných prostor deponovány na řadě míst v Praze.
Teprve s dobudováním Památníku osvobození na Vítkově v roce 1929 bylo možné pro nashromážděný vojensko-historický materiál zajistit odpovídající umístění v moderní budově, která zároveň umožňovala jeho zpřístupnění široké veřejnosti prostřednictvím výstav.
V meziválečném období ale zájemcům o historii boje za československou samostatnost zpřístupňovala tuto dějinnou kapitolu celá řada regionálních výstav, jejichž pořádání iniciovala ČsOL. Nejednalo se však pouze o dočasné expozice. Na mnoha místech Československa, ve velkých městech, ale i menších obcích, byla zakládána muzea, do jejichž sbírek věnovali českoslovenští legionáři své osobní dokumenty, fotografie, zbraně či památeční předměty, které upomínaly na jejich dobrovolný boj v československých legiích. Díky rozmanitosti osudů československých legionářů tak bylo možné i v těchto regionálních muzeích narazit na celou řadu unikátních exponátů s vysokou vypovídací hodnotou.
Není bez zajímavosti, že druhá největší stálá expozice v republice po Památníku osvobození byla zřízena v Mladé Boleslavi, kde se o její vznik zasloužil představitel místní župy ČsOL a aktivní armádní důstojník Jaroslav Bukvička.
Nacistická okupace a následná čtyři desetiletí komunistického režimu přinesla rozsáhlé a mnohdy nenahraditelné ztráty na hmotných památkách I. československého odboje.
Mezi účinné způsoby, jakými Československá obec legionářská připomíná široké veřejnosti odkaz československých legionářů, patří pořádání výstav, které zájemcům o historii prvního i druhého odboje přináší velké množství informací, a to díky mnohaleté badatelské práci nejen odborných pracovníků Ústředí ČsOL, ale také řadových členů z celé naší vlasti.
Kromě velkého množství úspěšných výstav, které ve spolupráci s muzei a archivy pořádá ČsOL prostřednictvím svých místně působících jednot, udržuje ČsOL v současnosti tři stálé expozice. Dvě nesou název Cesta legionáře a nachází se v Jaroměři a v Pecce. Třetí stálá expozice, Muzeum československých legií, jež je umístěno v sídle Ústředí ČsOL v Praze, představuje velké množství unikátních artefaktů, stejnokrojů, výzbroje, výstroje i osobních předmětů. Atraktivním způsobem uceleně provází návštěvníka historií prvního odboje, a to jak zahraničního vojenského a diplomatického, tak odboje domácího. Muzeum zároveň vykonává sbírkotvornou a dokumentační činnost. Pro zájemce provozuje badatelnu s bohatou knihovnou a na základě vlastní činnosti a díky materiálům, které poskytují rodinní příslušníci legionářů, doplňuje rozsáhlou elektronickou databázi československých legionářů.
V rámci úspěšného projektu LEGIE 100 vytvořila ČsOL v letech 2014–2020 na 30 putovních panelových výstav, které bezplatně půjčuje jako krátkodobé výstavy. Ty jsou prezentovány nejen v muzeích, ale také ve školách, na úřadech nebo při vojenských posádkách. Do dnešních dnů se díky tomu počet jejich návštěvníků počítá ve stovkách tisíc.
Samostatnou kapitolou je pojízdné muzeum československých legií Legiovlak, který v České republice a na Slovensku navštívilo již přes 700 000 návštěvníků.
