Spolková činnost ČsOL
K veřejným projevům Československé obce legionářské patřila celá řada podniků, pořádaných ČsOL buď samostatně, nebo ve spolupráci se Svazem národního osvobození, popřípadě dalšími spřízněnými organizacemi či politickými stranami. Zpravidla však právě ČsOL obstarávala celé pořadatelství sama.
Pořádání akcí se dělo na třech úrovních, které odpovídaly hlavním organizačním stupňům ČsOL. Události celorepublikového významu a ty, které se týkaly spolupráce s nejvyššími představiteli státu, řídil Ústřední sekretariát ČsOL. Na dalším stupni se slavnosti a další počiny odehrávaly v režii župního vedení. Na úrovni lokální pak pod řízením legionářských jednot.
Pestrost činnosti byla značná a v průběhu první republiky se její záběr zvětšoval a kvalita zlepšovala. Už v prvních letech republiky po vzniku ČsOL se mnohé jednoty přihlásily k ideji zřízení pietních míst ve všech obcích a městech Československa, se záměrem důstojně uctít památku padlých v první světové válce. Tyto akce si často vyžádaly několik let příprav a stály členy ČsOL nemalé úsilí při organizaci i zajištění mnohdy nemalých finančních prostředků. Nebylo přitom činěno rozdílů mezi obětmi války z řad Čechů a Slováků v řadách rakousko-uherské armády a mezi padlými čs. legionáři a pomníky byly věnovány památce všech.
O vzpomínku na padlé či zemřelé bratry legionáře se jednoty a župy staraly vydáváním pamětních spisů, přispívali rovněž i na péči po pozůstalé rodiny. Nad rámec existenčního zabezpečení pořádaly jednoty mimo jiné každoroční sbírky na dárky pro sirotky po legionářích.
Mezi pravidelné kulturní akce jednot patřily i legionářské plesy, závody brannosti, bohatá přednášková činnost a pochopitelně trvalá spolupráce jak se samosprávami a vojenskými posádkami, tak s místními spolky při pořádání slavností i pietních aktů.
Při svém obnovení navázala Československá obec legionářská v mnohém na strukturu, která jí byla vlastní do roku 1948. Čelným představitelem ČsOL je její předseda, který spolu s místopředsedy tvoří Statutární orgán ČsOL. Ten reprezentuje a zastupuje ČsOL navenek. O svých krocích informuje rozšířené vedení, které představuje Předsednictvo Republikového výboru ČsOL, jež je složeno ze Statutárního orgánu ČsOL a 12 dalších členů. Předsednictvo je výkonným orgánem ČsOL a zabezpečuje realizaci všech úkolů vyplývajících z usnesení a dalších dokumentů vyšších orgánů.
Prvním je Republikový sněm ČsOL, který je nejvyšším orgánem ČsOL. Pořádán je jednou za čtyři roky a účastní se jej delegáti ČsOL z celé republiky i ze zahraničí. Sněm volí nové vedení ČsOL, novelizuje Stanovy ČsOL a schvaluje strategické dokumenty včetně Programového prohlášení ČsOL na následující sněmové období. Druhým nadřízeným orgánem je Republikový výbor ČsOL, který je nejvyšším orgánem mezi sněmy. Jeho součástí je předsednictvo spolu se zástupci jednot z celé republiky. Orgán, který se schází třikrát do roka, kromě jiného realizuje usnesení sněmu a Programové prohlášení ČsOL.
Základní organizační jednotkou ČsOL jsou jednoty, které jsou řízeny výbory jednot v čele s předsedy. Jednoty mají přirozeně regionální působnost, jež je odvislá od zvoleného sídelního města. Členové jednot pořádají s podporou Ústředí ČsOL, Ministerstva obrany České republiky, místních samospráv a institucí celou řadu akcí, z nichž mnohé mají velmi dlouhou tradici, sahající až do meziválečné éry činnosti ČsOL. Jedná se o branné dny či exkurze pro děti a mládež, střelecké soutěže, publikační činnost, pořádání výstav a pietních aktů, ale také péči o vojenské hroby, obnovu historických pomníků a tvorbu nových památníků a pamětních desek. V současnosti má ČsOL 82 jednot, z toho sedm v zahraničí.
