Tradice ČsOL
Po vzniku Československé republiky bylo nezbytné s jejím dalším rozvojem spojit nové státotvorné tradice, které by připomínaly a oslavovaly oběť, kterou bylo třeba vynaložit na to, aby myšlenku samostatného státu podpořili vítězové první světové války. Nová republika se musela oprostit od vojenských tradic poraženého Rakousko-Uherska a budovat moderní armádu na ideálech, které by odpovídaly demokratickému a republikánskému zřízení státu.
Československá obec legionářská na sebe vzala úkol přispět svou prací k ukotvení odkazu boje československých legionářů v základech mladé republiky. Její představitelé obhajovali na půdě parlamentu i na svých lokálních působištích význam ozbrojeného boje legionářů pro uznání nároků Čechů a Slováků na sebeurčení. Zároveň vystupovala ČsOL proti snahám o dělení zásluh odboje a vyzdvihování té které složky, ať už se jednalo o zahraniční nebo domácí odboj.
Budování kultu čs. legionáře jako bojovníka za samostatnost si žádalo, aby ČsOL vyžadovala po svých členech příkladné občanské chování a dbala o morální kredit organizace jako takové.
Za nejvýznamnější den pro ČsOL, hned po 28. říjnu, lze považovat výročí bitvy u Zborova, jež připadá na 2. červenec. K tomuto dni se vztahovaly jak Manifestační sjezdy ČsOL, tak každoroční Zborovské slavnosti. K těmto velmi výrazným událostem s celostátním dopadem přibyla celá řada pravidelně pořádaných spolkových, vzpomínkových a kulturních akcí.
Bývalí členové ČsOL se snažili své tradice alespoň v omezené míře dodržovat i za komunistického režimu, mimo jiné si pravidelně připomínali den narození a smrti T. G. Masaryka u jeho hrobu. Tradiční události byly nadále organizovány svobodně v exilu. K nim připadlo i výročí smrti Jana Palacha, jehož čin v ČsOL v exilu velmi silně rezonoval.
V roce 1921 byla Československá obec legionářská založena jako organizace, jejíž poslání bylo chránit odkaz boje za samostatný československý stát. Tento základní imperativ si organizace nese i v současné době. Historický vývoj československé a české státnosti, tragická období druhé světové války a komunistického režimu, ale také nasazení naší armády v novodobých zahraničních misích zásadním způsobem ovlivnily úkoly, před nimiž dnes ČsOL stojí, chce-li i nadále plnit roli nositelky vojenských tradic a odkazu všech, kteří za svobodu našeho státu bojovali a obětovali své životy.
Od obnovení své činnosti v roce 1991 stojí ČsOL nepřetržitě před základní výzvou jak mladé generaci, ale také široké veřejnosti vůbec, přibližovat důstojným a zároveň atraktivním způsobem státotvorné tradice, na nichž byl náš moderní stát založen a i těch, které vzešly z boje za jeho osvobození.
Taková činnost si vyžaduje především odborné znalosti historie, a to nejen co se týče dějinného vývoje našeho státu, ale také historie vlastní organizace a odkazu, který její stoletá existence předává naší současnosti. Z tohoto důvodu je pro ČsOL důležitá jak osvěta navenek, tak ve vlastních řadách. Členové ČsOL se v posledních letech intenzivněji věnují historickému bádání s cílem hlouběji poznat historii vlastních legionářským jednot a jejich významných osobností. Jednoty jsou díky tomu sebevědomější při navracení historických prvků do své činnosti, což se projevuje například při pořádání pietních aktů.
Díky projektu LEGIE 100, který ČsOL realizovala v letech 2014–2020, došlo u veřejnosti k zásadnímu posílení povědomí o boji československých legionářů a o jejich tradicích. Ve svém důsledku realizace projektu účelně kultivovala i současnou ČsOL jako takovou.
