Informace o vzniku památníku armádního generála Josefa Šnejdárka a událostech, které následovaly

Českého hrdinu mají Poláci za zločince. Jeho pomník rozbouřil Těšínsko. Už několik týdnů vře spor o pomník legionářského generála Josefa Šnejdárka, který legionáři odhalil k výročí vzniku Československa na vrchu Polední u Bystřice. Na pomníku dokonce nedávno přibyl hákový kříž. Přesně takto 20. prosince 2012 informoval zpravodajský portál iDNES o událostech na severu Moravy. Oč jde? Dovolte několik zásadních informací.

Vznik pomníku

Rozhodnutí o vybudování památníku armádnímu generálovi Josefu Šnejdárkovi přijal výbor jednoty Československé obce legionářské Frýdek Místek 17. května 2012. Zbudován měl být na hoře Polední v katastrálním územní Bystřice nad Olší. Po dohodě s vlastníkem pozemků, jímž jsou Lesy České republiky, kde měl být památník postaven, byly zahájeny práce.

Památník byl vyroben z godulského pískovce, který opracoval kameník Petr Sikora, reliéfní nápis zhotovil bystřický sochař a designer Michal Mikula. Obelisk byl poté v září 2012 umístěn v ochranném pásmu trigonometrického bodu, který by neměl být zalesňován, aby nebyla omezena jeho geodetická využitelnost na pozemku Lesů ČR. Místo u památníku bylo vymezeno ohrádkou z břízových kmínků, na volném prostranství byly umístěny dvě přírodní lavičky.

Památník byl slavnostně odhalen v sobotu 27. října 2012 v předvečer oslav státního svátku vzniku Československé republiky. Tři dny poté byly o slavnostním odhalení památníku armádnímu generálovi Josefu Šnejdárkovi informovány sdělovací prostředky.

Následné události

Už třetího listopadu zveřejnily noviny Glos Ludu, vydávané Kongresem Poláků v České republice (KP v ČR) názor Stanislawa Zahradnika, který označil odhalení památníku za „absurditu, příčící se zdravému rozumu“. Titulek článku zněl „Pro jedny hrdina, pro jiné zločinec“. V dalším článku v Glosu Ludu pod titulkem „Bagančaty do polské duše?“ předseda KP v ČR pan Józef Szymeczek dokonce označil armádního generála Josefa Šnejdárka za „nejradikálnějšího extrémistu“. Od tohoto dne se v Glosu Ludu začaly objevovat další články hrubě napadající armádního generála Josefa Šnejdárka a útočící na iniciátory a organizátory výstavby památníku. Množství i tón článků zlobou a agresivitou stále více připomínaly kampaň zaměřenou proti oficiálnímu českému názoru na události roku 1919. Množily se osobní útoky a pomluvy vůči všem lidem, kteří měli cokoli společného s památníkem armádního generála Josefa Šnejdárka. Předseda KP v ČR Józef Szymeczek dokonce označil odhalení památníku za „bolestný symbol protipolské nenávisti“.

Československá obec legionářská vyjádřila na mimořádném zasedání předsedů jednot ČsOL Moravskoslezského kraje dne 28. 11. 2012 znepokojení a politování nad neadekvátní reakcí Kongresu Poláků v ČR na odhalení památníku armádnímu generálovi Josefu Šnejdárkovi, hraničící postupně až s hysterií.

Rozhodně však z polské strany nezazněly jen vášnivé až agresivní hlasy onoho výše uvedeného druhu. Objevily se také hlasy střízlivé, klidné, snažící se utišit vášně KP v ČR.

Například pan Piotr Lipka napsal: „…Pokud jde o vlastenecké pohnutky, pak Češi, stejně jako Poláci mají své hrdiny, v tom jim nemůžeme zabránit. Pokud má být Šnejdárek symbolem moci nad tímto územím v Československu a teď v České republice a my budeme proti této symbolice protestovat, může to být bráno tak, že naše polské společenství i po 90 letech neakceptuje fakt, že bydlí v České republice. Pokud jde o osobu Šnejdárka, je třeba si uvědomit, že v každém vojenském konfliktu – kterým byla regulérní sedmidenní válka – jsou oběti na civilní straně a Šnejdárek sám nevydal rozkaz je zabíjet. To byly excesy jednotlivých vojáků. Jsem přesvědčen, že protest proti osobě Šnejdárka nemá rozumný důvod.“

Nebo pan Zygmunt Branny: „…My teď směřujeme k tomu, aby celá polská společnost vyjádřila protest a usilovala o zboření pomníku. Uvědomme si však, že čím víc budeme usilovat o zboření pomníku, tím více můžeme očekávat reakce druhé strany. Pak to už nebude věc několika lidí, ale je velmi reálné, že se jedna společnost postaví proti druhé. Navrhuji jiný přístup. Podle mého cítění je adekvátní reakcí na to, co se stalo, vyjádřit politování nad tím, že jsme nebyli pozváni k výstavbě pomníku a společnému položení květů. Jsou to události staré 100 let. Dnes nejen potomci, ale i ti, kteří ještě žijí, pokládají květy společně s těmi, kteří bojovali v druhé světové válce na druhé straně. Dnes se američtí vojáci ve Vietnamu dokáží místním lidem podívat do čí a říci: „Promiňme si navzájem,“ bez ohledu na to, kdo to zavinil, kdo byl první, kdo byl agresorem. My Poláci si připomínáme vynikající činy polských zbraní v bitvě pod Samoseirrou. Ale kým byli tehdy Poláci? Polští vojáci pod vedením Napoleona byli agresory a zabíjeli v cizí zemi obyvatele, kteří bránili svou vlast. Dnes to jsou naši hrdinové. Nebořme pomníky hrdinům. Dnes Srbové i Chorvaté považují za hrdiny ty, kteří jsou souzeni v Haagu. Pro ně je ještě brzy klást společně květy pod jedním pomníkem. Ale pokud jde o rok 1919 i 1938, je nejvyšší čas společně k pomníkům položit květy a neobviňovat se navzájem za to, co bylo.“

Stanovisko Československé obce legionářské

Právě proto, že se v listopadu objevily uvedené střízlivé hlasy, jevila se situace většině zúčastněných na začátku prosince tak, že se jedná o sice hlasitý a hrubý, ale přesto poněkud ojedinělý nacionalistický boj jednotlivých lidí z vedení KP v ČR a Glosu Ludu. Celostátní Republikový výbor Československé obce legionářské dne 15. 12. 2012 proto přijal následující jednoduché stanovisko: „Československá obec legionářská se distancuje od aktivit předsedy Kongresu Poláků v ČR ThDr. Józefa Szymeczka, Dr., proti gen. Josefu Šnejdárkovi, který se zasloužil o vznik Československa. Republikový výbor na svém jednání 15. 12. 2012 vyjádřil podporu předsedů jednot ČsOL Moravskoslezského kraje k dosažení veřejné omluvy od předsedy Kongresu Poláků v ČR ThDr. Józefa Szymeczka, Dr. za jeho písemné výroky v Glosu Ludu vůči osobě gen. Josefa Šnejdárka a československým legionářům.“

Aktuální vývoj

Na počátku třetího prosincového týdne byl pomník armádního generála Josefa Šnejdárka vážně poškozen zatím neznámým pachatelem. Poškozen byl kamenný monolit, reliéfní nápisy byly rozbity, stejně jako podobizna armádního generála. Na zbylém monolitu pomníku se objevily namalovány šibenice a hákový kříž. Jednota ČsOL Frýdek Místek proto Policii ČR podala trestní oznámení na neznámého pachatele, neboť se zdá, že někteří jednotlivci chtějí rozvířit vášně a zhoršit vztahy Čechů a Poláků doslova za každou cenu. Když se jim to nepodařilo za pomoci slov, přistoupili nyní k činům. Opět proto vyzýváme k racionální, střízlivé a nenásilné komunikaci, neboť poslední čin zatím neznámého pachatele již nebezpečně míří k extremizmu.

Jindřich Sitta, první místopředseda Československé obce legionářské