Lávka majora Aubrechta přes Opatovický kanál
Na Den české státnosti, 28. září 2022, byla u Lázní Bohdaneč nedaleko golfového hřiště slavnostní představena lávka jedinečná svou konstrukcí i svým pojmenováním. Lávka nese jméno po majorovi Františku Aubrechtovi, československém legionáři a účastníkovi druhého domácího odboje, mimo jiné spolupracovníkovi paraskupiny SILVER A.
Na Den české státnosti, 28. září 2022, byla u Lázní Bohdaneč nedaleko golfového hřiště slavnostní představena lávka jedinečná svou konstrukcí i svým pojmenováním. Lávka nese jméno po majorovi Františku Aubrechtovi, československém legionáři a účastníkovi druhého domácího odboje, mimo jiné spolupracovníkovi paraskupiny SILVER A.
Konstrukčně vychází lávka ze stavebních návrhů renesančního umělce, stavitele a vynálezce Leonarda da Vinci. Ten byl současníkem Viléma II. z rodu Pernštejnů, který se proslavil rybníkářstvím. Právě s tímto vodním hospodářstvím je spojeno Pardubicko a okolí Lázní Bohdaneč. Pro symbolické spojení této přelomové epochy s místem byl ke stavbě lávky využit Leonardův návrh ke stavbě samonosného parabolického mostu.
V letech německé okupace působila v Lázních Bohdaneč paradesantní skupina SILVER A vyslaná ze Spojeného království s úkolem předávat do Londýna zpravodajské informace z Protektorátu Čechy a Morava. Kromě správce rybničního hospodářství Adolfa Hraby a jeho nadřízeného Josefa Jánského, patřili k nejdůležitějším spolupracovníkům agentů-parašutistů bývalí důstojníci československé armády – major František Aubrecht a podplukovník Karel Tiller. Zatímco po Aubrechtovi převzala nová lávka své pojmenování, na Tillera odkazuje krátká naučná stezka v okolí Zábranských rybníků. Tillerova chata se nacházela mezi Dolním zábranským rybníkem a Novým zábranským rybníkem a na začátku 1942 poskytla úkryt členům skupiny SILVER A. Ještě před koncem války však vyhořela a dnes se z ní zachovaly pouze základy studny.
Slavnostní otevření Lávky majora Aubrechta proběhlo na svátek sv. Václava odpoledne. Nestalo by se tak bez spolupráce Golf Resortu Lázně Bohdaneč, Rybničního hospodářství s.r.o., Města Lázně Bohdaneč a Československé obce legionářské s podporou Pardubického kraje. Československá obec legionářská doplnila novou lávku informačním panelem připomínajícím Františka Aubrechta a druhým panelem odkazujícím na Karla Tillera, v místě kde stávala jeho chata. Tato místa budou nově zařazena mezi stálé expozice ČsOL v rámci sítě „Cesta legionáře“. Řečníkem slavnostního představení lávky byl Adolf Vondrka, hlavní iniciátor celé akce. Se zdravicí vystoupil také Alexandr Krejčíř, radní Pardubického kraje pro cestovní ruch, sport a volnočasové aktivity. Členové ČsOL zajistili čestnou stráž v historických stejnokrojích československých legionářů a s praporem Ústředí ČsOL. Nejvzácnější účastnicí akce byla paní Milena Dolanská, pětadevadesátiletá dcera majora Aubrechta.
Ani výběr termínu pro slavnostní otevření Aubrechtovy lávky nebyl náhodný. Nejen, že se jednalo o Den české státnosti, ale také svátek patrona české země, kníže Václava. Major František „Franjo“ Aubrecht byl důstojníkem dragounského pluku 8 nesoucího čestný název „Kníže Václava Svatého“.
Major František Aubrecht
František „Franjo“ Aubrecht se narodil 10. října 1896 v chorvatském Gjurgjevaci. Během první světové války bojoval jako poddůstojník rakousko-uherské armády na východní frontě, byl raněn a následně převelen na frontu italskou, kde byl 25. května 1917 Italy zajat. Přihlásil se do československé legie a sloužil u 31. střeleckého pluku. Dosáhl povýšen na poručíka a po příjezdu do Československa se rozhodl pro kariéru armádního důstojníka u jezdectva. V roce 1926 byl povýšen na štábního kapitána a také se v tom roce oženil s Marií Ryšánkovou z Lázní Bohdaneč. Manželé Aubrechtovi měli dvě děti: dceru Milenu Růženu Vladimíru (roč. 1927) a syna Franjo Borgio Vladimíra Bohumila (roč. 1930). Od září 1933 byl Aubrecht přemístěn k jezdeckému pluku 8 ve Staré Boleslavi jako velitel 4. eskadrony, a mezi roky 1937 až 1939 byl velitelem II. korouhve v Bohdanči. V té době se u útvaru setkal také s mladým poručíkem Alfredem Bartošem, pozdějším velitelem skupiny SILVER A.
Když se na začátku německé okupace formovala z bývalých příslušníků československé armády vojenská odbojová organizace Obrana národa, zapojil se major Aubrecht do struktury jeho Krajského vojenského velitelství v Pardubicích. Na počátku roku 1942 jej kontaktoval agent-parašutista Alfred Bartoš, který žádal o pomoc s ubytováním. Prostřednictvím Aubrechta tak skupina SILVER A našla v Lázních Bohdaneč bezpečné ubytování na chatě podplukovníka Karla Tillera a na sádkách u Adolfa Hraby. V roce 1944 vybudoval Aubrecht vlastní odbojovou skupinu čítající asi čtyři stovky lidí, která nikdy nebyla prozrazena.
Po osvobození působil jako přednosta pátrací skupiny II. (zpravodajského) oddělení Ministerstva národní obrany, čímž se dostával do střetu s V. (obranného zpravodajství) oddělením pod vedením komunisty Bedřicha Reicina. Aubrecht se snažil na Reicinovy špinavé praktiky podporující vliv Sovětského svazu upozorňovat nadřízené, ale bez úspěchu. V září 1945 byl Aubrecht zatčen, vězněn v tzv. domečku v Praze na Hradčanech a mučen. Poté musel být odvezen do nemocnice v Chrudimi. V červnu 1948 byl odejít do výslužby a v prosinci téhož roku byl znovu zatčen. Ve vykonstruovaném procesu byl odsouzen k pětadvaceti letům odnětí svobody. Propuštěn byl až na amnestii prezidenta Antonína Novotného v roce 1960.
Legionář, československý důstojník, odbojář, vězeň komunistického režimu a také vynikající jezdec na koni František „Franjo“ Aubrecht zemřel 23. ledna 1985 v Praze, ve věku 88 let.
text: br. Petr Tolar
foto: Martin Říha
