Ostravské Vánoce v zákopech

Vánoční svátky let 1914-1919 prožívaly tisíce Čechů a Slováků bez příslovečného klidu a míru, a to na vzdálených bojištích v Rusku, Francii, Itálii či na Balkáně. Ať už se tou dobou nacházeli kdekoliv, myšlenkami byli všichni na stejném místě – doma, u svých nejdražších. O tom, jak se s dlouhým odloučením vyrovnávali a jakým způsobem slavili a prožívali Vánoce v často velmi kulturně odlišném prostředí, besedovali dne 13. prosince 2024 členky a členové Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1.

Atmosféru vánočních svátků před sto lety navodila vedle historických kulis ostravské Vily Grossmann, kde se beseda uskutečnila, rovněž prezentace dobových fotografií a pohlednic, stejnokrojů a oděvů a v neposlední řadě také četba úryvků z memoárů rakousko-uherských vojáků a československých legionářů. Ty posluchačům přiblížily podobu Vánoc na bojištích, ve frontovém zázemí či v zajateckých táborech západní i východní fronty. Řeč přišla na sváteční pokrmy, dárky či svéráznou výzdobu dočasných obydlí, kterými si muži na frontách připomínali domov. Nepřekvapí, že ze vzpomínek zazníval především smutek z odloučení – první Vánoce od rodiny byly neméně bolestné, jako ty šesté – ale také naděje, že jde již o poslední takto nešťastné svátky. Stejné přání, aby byly Vánoce veselými a nový rok šťastným, přirozeně zaznělo také z úst členstva Jednoty ČsOL Ostrava 1, které se tím rozloučilo nejenom s posluchači zmíněné besedy, ale také s dalším úspěšným rokem ve své činnosti.

text: br. Martin Lokaj
foto: ses. Jana Hájková; Jan Vlček