Před osmdesáti lety se nebe nad Hanou změnilo v peklo

V neděli 17. prosince 1944 byl zamračený mrazivý den.  Ve vzdušném prostoru mezi Olomoucí a Přerovem se těsně před polednem tehdy odehrála mohutná letecká bitva mezi německou Luftwaffe a americkou 15. leteckou armádou USAAF, která se zapsala do historie jako největší vzdušný souboj nad naším územím v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Ztráty byly vysoké na obou stranách.

V den výročí této letecké bitvy uctili památku amerických a kanadských letců pietními akty zástupci Československé obce legionářské, představitelé Olomouckého kraje, zástupci obcí a měst, místopředseda vlády Marian Jurečka, místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Jitka Seitlová, zástupci vojenské kanceláře prezidenta republiky, armády, sokolů, skautů, Svazu letců ČR, velvyslanectví Spojených států amerických a další významní hosté. Vzpomínkové akce proběhly v Přerově, Troubkách nad Bečvou, Rokytnici u Přerova a v Olomouci-Neředíně. Památka padlých vojáků byla mimo jiné uctěna přeletem vrtulníků.

V průběhu válečných let 1944 a 1945 proběhla na území dnešní České republiky celá řada velkých leteckých střetnutí mezi americkým a německým letectvem. Tou největší byla bitva, která se odehrála v neděli 17. prosince 1944. „Američané z 15. letecké armády USAAF tehdy vyslali ze svých základen v jižní Itálii celkem 527 svých bombardovacích a 300 stíhacích letounům proti cílům v Horním Slezsku, kde se nacházel strategicky důležitý komplex tří závodů na výrobu syntetického benzínu„, připomíná Dušan Krpec z Jednoty ČsOL v Přerově. První dvě rafinerie na výrobu pohonných hmot v jižním Polsku Blechhammer-Nord a Odertal chrlily 35 tisíc tun pohonných hmot měsíčně a třetí alternativní cíl – rafinerie v Ostravě-Přívoze – 15 tisíc tun. Vzhledem k probíhající německé ofenzívě v Ardenách a tlaku na východní frontě se při plánování akce nepředpokládal větší odpor německých stíhačů. Američtí plánovači se však mýlili. Jakmile radiolokátory Freya na Istrijském poloostrově Američany zachytily, spustili Němci poplach. Proti americkým bombardovacím svazům agresivně zasáhla kompletní německá stíhací eskadra JG 300 Wilde Sau – štáb a všechny čtyři skupiny. Z letišť v širokém okolí Berlína odstartovalo zhruba 100 jejích stíhacích letounů, v nichž seděli převážně zkušení piloti vycvičení na létání za ztížených povětrnostních podmínek. Konkrétně šlo o Focke Wulfy Fw 190A-7 a A-8 od Stab/JG 300 z Jüterbogu a od II. (Sturm)/JG 300 z Löbnitz a o Messerschmitty Bf 109G-10 a G-14 od I./JG 300 z Borkheide, III./JG 300 z Jüterbogu a IV./JG 300 z Reinsdorfu.

Akce stála Američany 22 bombardovacích a 6 stíhacích letounů, které havarovaly v širokém prostoru mezi Slezskem a Jaderským mořem. Celkem 63 amerických letců padlo a 114 skončilo v zajetí. Draze zaplatila i německá strana. Stíhací eskadra JG 300 přišla o celou polovinu nasazených stíhaček, konkrétně 40 zničených a 11 těžce poškozených strojů, přičemž 25 pilotů padlo a 5 utrpělo zranění. „Epicentrum zhruba půlhodinové bitvy se nacházelo na Hané, na Přerovsku, Prostějovsku, Olomoucku a Šumpersku, kde se zřítilo nebo havarovalo osm amerických bombardovacích B-24 Liberátorů, dva doprovodné stíhací P-38 Lightningy a jeden P-51 Mustang, ale také většina ze sestřelených německých stíhaček – prokazatelně jich bylo 29, ale dost pravděpodobně až 35″, doplňuje Dušan Krpec.

Mnozí obyvatelé se stali očitými svědky dopadu sestřelených strojů. Shodou okolností se někteří pozorovatelé nacházeli poblíž havarovaných letounů a tehdy také docházelo k osudovým setkáním se šťastnějšími členy osádek, kteří včas opustili své poškozené stroje a na padácích se bezpečně snesli na zem. Mnozí místní lidé projevili značný kus osobní odvahy a riskovali životy své i svých nejbližších nezištnou pomocí americkým pilotům.

Jedním z mnoha havarovaných letounů byl americký bombardér B24J Liberator 44-4116, sestřelený u Troubek nad Bečvou. Z deseti členů posádky se čtyři zachránili na padácích, ostatní zahynuli a jejich ostatky jsou uloženy na hřbitově v Troubkách. Tehdejší místní farář vyjednal s gestapem možnost důstojného pohřbení amerických letců. Jejich rakve byly zahaleny dvěma velkými státními vlajkami USA, které uchovala do dnešních dnů občanka Troubek, a nedávno je věnovala Československé obci legionářské. Jednu z vlajek slavnostně předali členové Jednoty ČsOL v Přerově „Jana Gayera“, Lukáš Kotek, Dan Zatloukal, Dušan Krpec a Pavel Mikeš, vojenskému přidělenci velvyslanectví USA na setkání s hejtmanem Olomouckého kraje v Domu armády v Olomouci.

V následujícím období do konce druhé světové války došlo nad českým územím ještě k řadě dalších leteckých střetnutí, ale svým rozsahem a počtem ztrát se žádné letecké bitvě ze 17. prosince 1944 již nepřiblížily.

text: br. Pavel Mikeš
foto: br. Dušan Krpec